Cirkulace mozkomíšního moku

Z WikiSkript

Anatomie komorového systému.

Převážná většina likvoru vzniká filtrací krevní plazmy skrze fenestrované kapiláry a apikální stranu epitelu plexus choroideus v mozkových komorách. Určitá část likvoru je produkována extrachoroidálními zdroji, primárně na základě filtrace následkem hydrostatického tlaku prostřednictvím cerebrálních kapilár. Celkový objem likvoru je zhruba 150 ml, přičemž se přibližně za každých pět až šest hodin obnoví.

Cirkulace[upravit | editovat zdroj]

Zastaralý koncept tzv. bulk flow cirkulace [1] je postaven na hypotéze, že je cirkulace likvoru jednosměrná a jasně stanovená dle následujícího schématu:

  1. z postranních komor likvor odtéká do III. komory cestou foramen interventriculare;
  2. dále do IV. komory pomocí aqueductus mesencephali (Sylviův kanálek);
  3. odsud se dostává do subarachnoideálního prostoru přes apertura mediana, tzv. foramen Magendi, et aperturae laterales ventriculi quarti neboli foramina Luschkae;
  4. část moku teče kaudálně kolem míchy, část obtéká mozkový kmen a následně vzestupuje po laterálních plochách hemisfér vzhůru.


Popsaný model závisí na hydrostatických silách, které zpostředkovávají gradient mezi choroidními plexy a arachnoidálními granulacemi, kde se dle tohoto konceptu likvor vstřebává.

Cirkulace mozkomíšního moku komorami

Dle současných MRI studií [2][3] se ale prokázalo, že tento model postrádá několik základních předpokladů. Je zřejmé, že samotná hydrodynamika likvoru je mnohem komplexnější, závislá nejenom na jeho hybnosti, ale také na hybnosti krve, arteriálních puzlních vlnách, venóznímu tlaku či respiračních vlnách. Proto se na základě těchto poznatků zavedl další pojem, tzv. pulsatile flow model, který zmíněné faktory zohledňuje. V současné době je cirkulace moku vysvětlována vzájemným působením jak bulk, tak pulsatile flow modelu se základními koncepty intercelulární výměny v rámci intracerebrálního parenchymu [4][5][6].

Absorbce[upravit | editovat zdroj]

Historicky je stanoveno, že největší množství likvoru je vstřebáno do žilního systému sinus durae matris pomocí pacchionských granulací, v míše do plexus venosi vertebrales interni [7][8]. Opět je ovšem i tato hypotéza vyvracena, zejména díky novým objevům ze stran tzv. glymfatického systému, jehož role je detailně rozebírána v recentních výzkumech nejenom u fyziologických modelů, ale také u patofyziologických mechanismů mnoha neurodegenerativních chorob, včetně Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo například u pacientů s normotenzním hydrocefalem [9][10][11]. Díky inovacím v zobrazovacích systémech se potvrzuje trend, že se likvor nevstřebává pouze skrze arachnoidální granulace do venózní cirkulace, ale naopak se částečně absorbuje skrze glymfatický systém, tedy skrze pochvy hlavových a míšních nervů, ependymální tkáň či extracelulární tekutinu, odkud se dostává do intersticiální tekutiny a přes perivaskulární prostory dále, mimo jiné přímo do lymfatiky, kde se vstřebává definitivně [12][13][14].


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • RADOMÍR, Čihák. Anatomie 3 : Třetí, upravené a doplněné vydání. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2016. 832 s. ISBN 9788024756363.
  • PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi : Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. III. svazek. - vydání. Osveta, 2002. 542 s. ISBN 9788080630485.
  • DRUGA, Rastislav a Miloš GRIM. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vydání. Praha : Galén; Karolinum, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7262-706-6.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. EKSTEDT, J. CSF hydrodynamic studies in man. 2 . Normal hydrodynamic variables related to CSF pressure and flow.. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry. 1978, roč. 4, vol. 41, s. 345-353, ISSN 0022-3050. DOI: 10.1136/jnnp.41.4.345.
  2. HODEL, Jérôme, Alain LEBRET a Eric PETIT. Imaging of the entire cerebrospinal fluid volume with a multistation 3D SPACE MR sequence: feasibility study in patients with hydrocephalus. European Radiology. 2012, roč. 6, vol. 23, s. 1450-1458, ISSN 0938-7994. DOI: 10.1007/s00330-012-2732-7.
  3. NILSSON, C., F. STAHLBERG a C. THOMSEN. Circadian variation in human cerebrospinal fluid production measured by magnetic resonance imaging. American Journal of Physiology-Regulatory, Integrative and Comparative Physiology. 1992, roč. 1, vol. 262, s. R20-R24, ISSN 0363-6119. DOI: 10.1152/ajpregu.1992.262.1.r20.
  4. BERGSNEIDER, Marvin. Evolving Concepts of Cerebrospinal Fluid Physiology. Neurosurgery Clinics of North America. 2001, roč. 4, vol. 12, s. 631-638, ISSN 1042-3680. DOI: 10.1016/s1042-3680(18)30021-4.
  5. BRINKER, Thomas, Edward STOPA a John MORRISON. A new look at cerebrospinal fluid circulation. Fluids and Barriers of the CNS. 2014, roč. 1, vol. 11, s. 10, ISSN 2045-8118. DOI: 10.1186/2045-8118-11-10.
  6. WILSON, Mark H. Monro-Kellie 2.0: The dynamic vascular and venous pathophysiological components of intracranial pressure. Journal of Cerebral Blood Flow & Metabolism. 2016, roč. 8, vol. 36, s. 1338-1350, ISSN 0271-678X. DOI: 10.1177/0271678x16648711.
  7. YAMASHIMA, T.. Ultrastructural study of the final cerebrospinal fluid pathway in human arachnoid villi. Brain Research. 1986, roč. 1, vol. 384, s. 68-76, ISSN 0006-8993. DOI: 10.1016/0006-8993(86)91220-5.
  8. POLLAY, Michael. The function and structure of the cerebrospinal fluid outflow system. Cerebrospinal Fluid Research. 2010, roč. 1, vol. 7, s. ?, ISSN 1743-8454. DOI: 10.1186/1743-8454-7-9.
  9. GORDLEEVA, Susanna, Oleg KANAKOV a Mikhail IVANCHENKO. Brain aging and garbage cleaning. Seminars in Immunopathology. 2020, roč. 5, vol. 42, s. 647-665, ISSN 1863-2297. DOI: 10.1007/s00281-020-00816-x.
  10. LEINONEN, Ville, Ritva VANNINEN a Tuomas RAURAMAA. Cerebrospinal fluid circulation and hydrocephalus. Handbook of Clinical Neurology. 2018, roč. ?, vol. ?, s. 39-50, ISSN 0072-9752. DOI: 10.1016/b978-0-12-802395-2.00005-5.
  11. LIU, Lei, Yushan LU a Hui KONG. Aquaporin-4 deficiency exacerbates brain oxidative damage and memory deficits induced by long-term ovarian hormone deprivation and D-galactose injection. The International Journal of Neuropsychopharmacology. 2011, roč. 01, vol. 15, s. 55-68, ISSN 1461-1457. DOI: 10.1017/s1461145711000022.
  12. MOLLANJI, R., R. BOZANOVIC-SOSIC a I. SILVER. Intracranial pressure accommodation is impaired by blocking pathways leading to extracranial lymphatics. American Journal of Physiology-Regulatory, Integrative and Comparative Physiology. 2001, roč. 5, vol. 280, s. R1573-R1581, ISSN 0363-6119. DOI: 10.1152/ajpregu.2001.280.5.r1573.
  13. MOLLANJI, R., R. BOZANOVIC-SOSIC a A. ZAKHAROV. Blocking cerebrospinal fluid absorption through the cribriform plate increases resting intracranial pressure. American Journal of Physiology-Regulatory, Integrative and Comparative Physiology. 2002, roč. 6, vol. 282, s. R1593-R1599, ISSN 0363-6119. DOI: 10.1152/ajpregu.00695.2001.
  14. CSERR, Helen F. a Paul M. KNOPF. Cervical lymphatics, the blood-brain barrier and the immunoreactivity of the brain: a new view. Immunology Today. 1992, roč. 12, vol. 13, s. 507-512, ISSN 0167-5699. DOI: 10.1016/0167-5699(92)90027-5.