Comptonův rozptyl rentgenového záření, clony
Comptonův rozptyl rengenového záření[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Comptonův rozptyl.Principiálně se Comptonův rozptyl rentgenového záření nijak výrazně neliší od rozptylu záření gama. Nakonec prvně byl tento objev pozorován právě u rentgenového záření a to již v první polovině 20. století. Obecně je principem Comptonova rozptylu vyražení elektronu fotonem. Aby mohla reakce proběhnout spotřebuje se pouze určité množství energie fotonu. To je zásadní rozdíl mezi Comptonovým rozptylem a fotoelektrickým jevem, kdy se na vyražení elektronu z atomového obalu spotřebuje veškerá energie záření. Fotoefekt tudíž může u daného fotonu proběhnout pouze jednou, zatímco Comptonův rozptyl jednoduše pokračuje do té doby, dokud má foton dostatečnou energii na vyražení elektronu. Každou srážkou určitou energii ztrácí a zároveň je "rozptýlen" - pokračuje v pohybu po jiné dráze nezávislé na dráze původní. Proto se také tento jev označuje jako Comptonův rozptyl.
Clony rentgenového záření[upravit | editovat zdroj]
Clony jsou zařízení pro eliminaci ionizačních účinků rentgenového záření. Dělí se na primární a sekundární:
a) Primární clona
- Slouží k zúžení (regulaci) svazku rentgenového záření.
- Snižuje dávku ionizačního záření u pacienta.
- Je složena z několika párů olověných lamel a upevněna na výstupním okénku rentgenky.
b) Sekundární clona
- Zachycuje sekundární záření vznikající interakcí rentgenového záření s tkáněmi v těle pacienta (projde jen tehdy, má-li stejný směr s primárním zářením).
- Je složena rovněž z olověných lamel umístěných však blíže k pacientovi.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Comptonův jev - co dokazuje, přínos
- Comptonův jev - v čem spočívá
- Comptonův rozptyl
- Skiaskopie
- Skiagrafie
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří, Daniel JIRÁK a František VÍTEK. Základy lékařské fyziky. 4. vydání. Praha : nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2645-1.
- NAVRÁTIL, Leoš a Josef ROSINA. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1152-4.
