Cyklus excitability nervového vlákna

Skrze nervové vlákno se šíří vzruch, čímž jsou předávány informace z receptorů a následně tak může dojít k jejich zpracování a vyslání nových signálů na efektory. Neuron má vstupní (dendrit) a výstupní část (axon). Nervovou buňku lze dráždit podněty mechanickými, tepelnými či chemickými.

Klidový membránový potenciál je dán rozdílem iontů vně a uvnitř buňky a činí zhruba -50 až -90 mV. Je-li neuron v klidu má vnitřní strana membrány záporný náboj a vnější kladný, mluvíme tedy o tom, že membrána je polarizovaná. V okamžiku průchodu vzruchu se mění polarita buňky. Za předpokladu, že depolarizací zvýšíme potenciál nad hodnotu prahového potenciálu, odpoví nervové vlákno vznikem akčního potenciálu.

Akční potenciál vzniká díky otevření iontvých kanalů. Tím se změní propustnost pro ionty. Propustnost pro Na⁺ se zvýší cca 600 krát, v důsledku toho se zvýší tok kladných iontů do buňky a tím se vyrovná záporný náboj uvnitř buňky. Tento mechanismus umožňuje vzrůst akčního potenciálu, po překročení nulové hodnoty dojde k transpolarizaci, vnitřek buňky bude kladně nabitý. V následující fázi se membrána stává méně propustná pro Na⁺ a více propustná pro pro K⁺ ionty a potenciál membrány se vrací ke klidové hodnotě.

Rychlost šíření akčního potenciálu závisí na struktuře a elektrických vlastnostech buňky a okolí. V myelinizovaných nervových vláknech se šíří rychlostí zhruba 100 m/s. Myelinová pochva je pravidelně přerušována Ranvierovými zářezy, vzruch se šíří od jednoho zářezu ke druhému, dochází k saltatorickému šíření vzruchu.

Odkazy

Související články

• Akční potenciál
• Akční a sumační potenciály

Použitá literatura

• BENEŠ, Jiří, Daniel JIRÁK a František VÍTEK. Základy lékařské fyziky. 5. vydání. [Praha] : Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-5398-3.

• KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 2. vydání. [Praha] : Grada, 2020. ISBN 978-80-247-1963-4.