Deformity dolních končetin

Deformity dolních končetin můžeme rozdělit podle místa, kde se vyskytují. Mohou být buďto vrozené nebo získané v průběhu života (přetěžováním končetiny, traumaty, metabolickým onemocněním, záněty atd.).

Deformity kolenního kloubu

Genua valga

Genua valga (vbočená kolena) jsou charakterizována zvýšením fyziologické valgozity kolenních kloubů.

Podrobnější informace naleznete na stránce Genua valga.

Genua vara

Genua vara (vybočená kolena) představují velmi častou deformitu dětského věku. Jsou normální u novorozenců. Když dítě začne chodit, deformita se ještě zvýrazní.

Podrobnější informace naleznete na stránce Genua vara.

Genu recurvatum

Méně častá vada. Dříve bývala spojena s křivicí, dnes se vyskytuje spíše při poruchách epifyzární chrupavky například zánětem, úrazem či po obrnách.

Klinicky je přítomna hyperextenze kolenního kloubu. Bérec a stehno svírají dopředu otevřený úhel.

Malé vady není třeba léčit. Pokud je narušena stabilita končetiny, volíme operační řešení v podobě osteotomie v suprakondylické oblasti femuru a také operaci okolních měkkých tkání.

Genu flectum

Nejčastěji vzniká u dětí při mozkové obrně. U dospělých bývá spojována s deformační artrózou kolenního kloubu, která se pojí se vznikem varózního postavení kolene, případně při revmatoidní artritidě, která se pojí s vlagózním postižením a flekční kontrakturou.

Klinicky vidíme koleno ve flexi, přičemž plné extenze není možné dosáhnout.

Terapie závisí na příčině onemocnění. Při dětské mozkové obrně volíme prolongaci šlach flexorů kolenního kloubu. U dospělých s deformační artrózou a flekční kontrakturou je nutná úplná kloubní náhrada.

Genua valga
Genua vara
Genu recurvatum

Deformity nohou

Pes equinus

Česky noha svislá. Jde o deformitu, která vzniká při poruchách nervového systému u spastických obrn, chabých obrnách po poliomyelitidě nebo obrnách extenzorů nohy.

Klinicky bývá noha fixovaná v plantární flexi. Pacient našlapuje na přední část nohy, není schopen došlápnout na patu. Taková chůze vede ke zborcení příčné klenby a ke vzniku otlaků na nášlapné ploše. Dochází k atrofii svalů lýtka a nohy.

Léčba může být konzervativní, která zahrnuje rehabilitace, cvíčení zkrácené Achillovy šlachy, případně použití korekční sádry.

Operativně lze prodloužit Achillovu šlachu.

Pes excavatus

Noha lukovitá má obvykle neurologické příčiny (myelodysplázie, muskulární dystrofie), Friedreichova choroba, případně vzniká sekundárně při zánětech.

Klinicky dochází ke zvýraznění podélné klenby. Vzniká kontraktura plantární fascie a měkkých tkání v plosce. Prsty mívají drápovité postavení a vznikají otlaky v oblasti hlaviček metatarzů. Paty jsou varózní.

Před terapií je nutné poslat pacienta na neurologické vyšetření. Konzervativně lze řešit pomocí speciální ortopedické obuvi.

Operační řešení spočívá v uvolnění plantárních struktur od patní kosti, případně se provádí klínovitá korekční osteotomie.

Pes planovalgus

Podélně plochá noha. Dochází k abnormálnímu snížení nebo vymizení podélné klenby. Pata je ve valgózním postavení, klesá talus a přednoží se abdukuje.

Podrobnější informace naleznete na stránce Pes planovalgus.

Pes transversoplanus

Příčně plochá noha vzniká obvykle po 30. roce a to častěji u žen, které častěji volí nevhodnou obuv (krátká těsná špička). V nesprávných botách dochází k přetěžování přednoží, což ještě více umocňuje případná nadváha.

Klinicky se vyskytuje bolest v krajině hlaviček metatarzů, někdy i neuralgické bolesti z útlaku n. plantaris medialis (vyzařující mezi III. a IV. prst). Při odlehčení zátěže bolest obvykle ustoupí. Dochází k postupnému snižování klenby ochabnutím vazů a svalů. Přední část nohy se rozšiřuje a vyklenují se hlavičky metatarzů do plosky, pod kterými vznikají otlaky.

Příčně plochá noha se obvykle vyskytuje spolu s plochou nohou, tudíž terapie bývá spojena na obě tyto deformity. Nejčastěji volíme ortopedické vložky, případně srdíčka do bot. Dále lze využít fyzikální léčbu, vodoléčbu a vířivky. Při neuralgiích lze použít obstřiky.

Pokud bolesti neustupují, je nutné volit řešení operační, které spočívá v uvolnění nervu protnutím předního okraje intermetatarzálního plantárního vazu. U těžších vad (revmatické postižení) resekujeme hlavičky II.-V. metatarzu.

Pes excavatus
Pes planovalgus

Deformity prstů na noze

Hallux valgus

Vbočený palec patří mezi nejčastější deformity na noze. Mnohem častěji bývá u dospělých a to v důsledku ochabnutí vazivového a svalového aparátu, který vede k poklesu příčné klenby a změně postavení palce.

Podrobnější informace naleznete na stránce Hallux valgus.

Hallux varus

Vybočený palec. Na rozdíl od valgózního není tak obvyklý.

Podrobnější informace naleznete na stránce Hallux varus.

Hallux rigidus

Neboli ztuhlý palec. Nejčastěji vzniká na podkladě artrózy v metatarsofalangeálním kloubu palce. Vzniká u některých profesí nebo také po zánětech a operacích.

Podrobnější informace naleznete na stránce Hallux rigidus.

Digitus malleus

Tato deformita vzniká obvykle ve spojení s hallux valgus a pes transversoplanus. Rozlišujeme dvě formy a to prst kladívkový a paličkový.

Podrobnější informace naleznete na stránce Digitus malleus.

Hallux valgus
Hallux varus
Hallux rigidus

Onemocnění v oblasti paty

Haglundova exostóza

Exostóza vznikající na zadní straně kosti patní vlivem dlouhodobého mechanického dráždění.

Podrobnější informace naleznete na stránce Haglundova exostóza.

Calcar calcanei

Neboli ostruha je deformita v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna oboustranně.

Podrobnější informace naleznete na stránce Calcar calcanei.

Calcar calcanei
Haglundova exostóza

Odkazy

Reference

Použitá literatura

SOSNA, A., P. VAVŘÍK a M. KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. ISBN 80-7254-202-8.