Detekce obrazu

Z WikiSkript

Detekcí obrazu rozumíme záznam plošného nebo prostorového rozložení určitých fyzikálních parametrů zobrazované scény a převod této obrazové funkce na jinou formu signálu (např. na elektrický signál), která má výhodnější vlastnosti pro další zpracování, zobrazení a uchování. Záznam a transformaci obrazového signálu zajišťují detektory obrazu (snímače). Obvykle se jedná o dvourozměrné pole velkého počtu vhodných detekčních elementů (měničů), které kromě hodnot zobrazovaných parametrů scény poskytují také prostorovou informaci o přesném místě vzniku signálu. Každý detekční element snímače zaznamenává jeden obrazový bod (pixel) výsledného obrazu. U tomografických metod je výsledkem detekce tzv. voxel (z angl. Volumetric Pixel) – objemový element obrazu. V medicíně existuje řada běžně zobrazovaných parametrů scény, které lze zaznamenat různými způsoby.

Metoda Fyzikální parametr Obrazový detektor
RTG a CT zobrazení útlum RTG záření flat panel, fotografický film, scintilační detektory
ultrazvukové zobrazení odrazivost, útlum piezoelektrické krystaly
magnetická rezonance kvantové chování atomových jader cívky
nukleární medicína (PET, SPECT, gamagrafie) aktivita radionuklidů scintilační detektory, flat panel
termografie povrchová teplota (infračervené záření) polovodičové detektory, tekuté krystaly
elastografie Youngův modul pružnosti piezoelektrické krystaly, cívky
elektrodiagnostické mapování elektrické vlastnosti pole elektrod
magnetodiagnostické mapování magnetické vlastnosti pole cívek
mikroskopie, endoskopie útlum, odraz nebo rozptyl elektromagnetického záření (UV, IR, VIS, mikrovlny) polovodičové detektory
elektrická impedanční tomografie (EIT) elektrická vodivost, permitivita pole elektrod


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]