Epileptický záchvat

Epilepsie se klinicky projevuje v různé škále paroxysmů a záchvat je nejdůležitějším kritériem této nemoci. Existují různé formy epileptického záchvatu.

• Izolovaný epileptický záchvat považujeme pouze za syndrom, může být způsoben celou řadou příčin, má rozličnou etiologii, (strukturální i metabolické poškození mozku) – jedná se o epilepsii symptomatickou.
• Epilepsie jako nemoc je charakterizována opakovanými epileptickými záchvaty a jak již bylo zmíněno, nejdůležitějším kritériem je paroxysmálnost.

Záchvat

• Je z hlediska fyziologického náhlá a přechodná porucha funkce nervových buněk, neuronů v substantia grisea mozku, kortikální změna aktivity neuronů.
• Jedná se o nekontrolovatelný elektrický výboj v šedé hmotě mozku,
• Hovoří se také jako o „salvě neuronů“, jejíž funkce je z nějakého důvodu narušena,
• Neuron sám o sobě není zničen, jeho metabolismus je zachován, ale vede k nekontrolovatelné činnosti a zvýšení své elektrické aktivity.

Záchvat může trvat několik sekund, minut, či výjimečně hodin a v jeho mezidobí, či po odeznění může být nemocný zcela bez obtíží. Jde o intermitentní, paroxysmální a stereotypní poruchu vědomí, chování nebo motorických či senzitivních funkcí.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Klasifikace epileptických záchvatů.

dělení antiepileptik	generalizované záchvaty	parciální záchvaty
I. generace	barbituráty, sukcinimidy, benzodiazepiny	hydantiny
II. generace	kyselina valproová	carbamazepin
III. generace	lamotrigin, gabapentin, pregabalin, levetiracetam

 Podrobnější informace naleznete na stránce Antiepileptika.

Odkazy

Související články

• Epilepsie
• Epileptické ložisko
• Klasifikace epileptických záchvatů
• Antiepileptika
• Záchvat

Použitá literatura

• AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1258-5.