Epileptický záchvat

From WikiSkripta

Epilepsie se klinicky projevuje v různé škále paroxysmů a záchvat je nejdůležitějším kritériem této nemoci. Existují různé formy epileptického záchvatu.

  • Izolovaný epileptický záchvat považujeme pouze za syndrom, může být způsoben celou řadou příčin, má rozličnou etiologii, (strukturální i metabolické poškození mozku) – jedná se o epilepsii symptomatickou.
  • Epilepsie jako nemoc je charakterizována opakovanými epileptickými záchvaty a jak již bylo zmíněno, nejdůležitějším kritériem je paroxysmálnost.

Záchvat

  • Je z hlediska fyziologického náhlá a přechodná porucha funkce nervových buněk, neuronů v substantia grisea mozku, kortikální změna aktivity neuronů.
  • Jedná se o nekontrolovatelný elektrický výboj v šedé hmotě mozku,
  • Hovoří se také jako o „salvě neuronů“, jejíž funkce je z nějakého důvodu narušena,
  • Neuron sám o sobě není zničen, jeho metabolismus je zachován, ale vede k nekontrolovatelné činnosti a zvýšení své elektrické aktivity.

Záchvat může trvat několik sekund, minut, či výjimečně hodin a v jeho mezidobí, či po odeznění může být nemocný zcela bez obtíží. Jde o intermitentní, paroxysmální a stereotypní poruchu vědomí, chování nebo motorických či senzitivních funkcí.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Klasifikace epileptických záchvatů.
dělení antiepileptik generalizované záchvaty parciální záchvaty
I. generace barbituráty, sukcinimidy, benzodiazepiny hydantiny
II. generace kyselina valproová carbamazepin
III. generace lamotrigin, gabapentin, pregabalin, levetiracetam
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Antiepileptika.

Odkazy[edit | edit source]

Externí zdroje[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1258-5.