Klasifikace epileptických záchvatů

From WikiSkripta

Epileptický záchvat je přechodná porucha funkce mozku v důsledku abnormální elektrické aktivity neuronů. Novější klasifikace ILAE (International League Against Epilepsy) od roku 2017 dělí epileptické záchvaty na fokální, generalizované a záchvaty s neznámým začátkem. V každé skupině se dále rozlišují záchvaty motorické nebo bez motorických projevů. Kromě toho existuje anatomická klasifikace záchvatů dle místa vzniku epileptogenního ložiska.

Klasifikace ILAE 2017[edit | edit source]

Česká verze nové klasifikace epileptických záchvatů ILAE 2017.jpg

Fokální epileptické záchvaty[edit | edit source]

Fokální záchvaty vycházejí z mozkové kůry jedné z hemisfér. Jejich příznaky odpovídají lokalizaci místa vzniku záchvatu a/nebo šíření epileptické aktivity. Rozlišují se fokální záchvaty s poruchou vědomí a bez poruch vědomí, pak motorické a bez motorických projevů.

Projevy fokálních epileptických záchvatů
Motorické projevy Bez motorických projevů
  • Autonomní poruchy
  • Zárazy v chování
  • Kognitivní poruchy
  • Emoční poruchy
  • Senzorické poruchy

Jako fokální záchvat přecházející do bilaterálního tonicko-klonického (dřív nazývány jako sekundárně generalizovaný tonicko-klonický) se označuje fokální záchvat rozšířující se do obou hemisfér mozku se ztrátou vědomí a tonicko-klonickými křečemi všech končetin.

Generalizované epileptické záchvaty[edit | edit source]

Generalizované záchvaty postihují symetricky obě hemisféry mozku a jejich součástí je vždycky porucha vědomí.

Stejně jako u fokálních se u generalizovaných záchvatů rozlišují záchvaty s motorickými projevy a bez motorických projevů.

Projevy generalizovaných epileptických záchvatů
Motorické projevy Bez motorických projevů (absence)
  • Tonicko-klonické (GTCS: Generalized tonic–clonic seizure)
  • Klonické
  • Tonické
  • Myoklonické
  • Myoklonicko-tonicko-klonické
  • Myoklonické-atonické
  • Atonické
  • Epileptické spasmy
  • Typické
  • Atypické
  • Myoklonické
  • S myokloniemi víček

Záchvaty s neznámým začátkem[edit | edit source]

Do kategorii záchvatů s neznámým začátkem patří záchvaty které kvůli nedostatku informací nebo nejistotě nelze zařadit mezi fokální nebo generalizované. Je možné je dále pojmenovat pouze jako „neklasifikované“. Tyto záchvaty lze přehodnotit později po získání doplňujících údajů.

Jako u předchozích skupin lze záchvaty s neznámým začátkem rozdělit na záchvaty s motorickými projevy a bez motorických projevů.

Projevy záchvatů s neznámým začátkem
Motorické projevy Bez motorických projevů
  • Tonicko-klonické
  • Epileptické spasmy
  • Záraz v chování

Anatomická klasifikace[edit | edit source]

Temporální epilepsie[edit | edit source]

Temporální lalok je nejčastější oblastí vzniku epileptogenních fokusů. Typický je pomalý vznik a odeznění, doba trvání záchvatů je obvykle kolem dvou minut, častá je pozáchvatová zmatenost.

Při vzniku záchvatu v meziotemporální oblasti je charakteristická aura, autonomní příznaky, ipsilaterální netonická deviace hlavy a končetinové automatismy, kontralaterální dystonie, časné oroalimentární automatismy, generalizovaný tonicko-klonický záchvat. Mohou být přítomny i další lateralizační příznaky jako např. ipsilaterální periiktální tření nosu, iktální zaraz v řeči a/nebo pozáchvatová dysfázie při postižení dominántního laloku, iktální nucení k pití, zvrácení, verbalizace nebo tachyarytmie při postižení nedominántního laloku. Klonické křeče doznívají ipsilaterálně.

U záchvatů z laterální temporální oblasti vyskytuje sluchová a psychická aura a překrývání s meziotemporálními příznaky.

Frontální epilepsie[edit | edit source]

Záchvaty z frontální oblasti charakterizuje četnost, souvislost se spánkem, tendence ke kumulaci a sekundární generalizaci, rychlý vznik zpravidla bez aury a krátká doba trvání (do 30 s). Iktální příznaky jsou velmi pestré vzhledem k rozsahu frontálního laloku, dělí se proto do více podskupin.

Primární motorická oblast: kontralaterální záškuby končetin, trupu a obličeje, s nekonstantní přítomností postiktální parézy.

Suplementární motorická area (SMA): asymetrická tonická postura, zárazy v řeči nebo tonické vokalizace.

Mediální intermediální kůra:: zárazy v řeči a/nebo aktivitě ("frontální absence"), následná verze hlavy, myoklonické příznaky.

Cingulární oblast: hypermotorické záchvaty s pohyby pánve, bizárními automatismy, bicyklováním DK, vokalizací, úzkostnými projevy nebo smíchem.

Frontopolární kůra: akcentace myšlení a zrychlení řeči, zahledění a ztráta kontaktu, axiální klonické a astatické záchvaty.

Frontoorbitální kůra: čichové halucinace, autonomní projevy, hypermotorické nebo astatické záchvaty, inkontinence.

Dorzolaterální frontální kůra: akcentace myšlení, pocit tlaku ve hlavě, iktální afázie.

Parietální epilepsie[edit | edit source]

Pro záchvaty vycházející z parietálního laloku jsou charakteristické jednoduché kontralaterální senzitivní příznaky v některých případech s pozáchvatovou hypestezií, ale mohou také vyskytovat složitější poruchy jako vertigo, akinetopsie, dysmorfopsie, dyspraxie, dyskalkulie a dyslexie. Časté je šíření záchvatů do motorických oblastí mozku.

Okcipitální epilepsie[edit | edit source]

Epilepsie z okcipitálního laloku se může projevovat zrakovými halucinacemi, hemianopsií nebo ztrátou visu, nystagmem, opsoklonem, mrkáním až flutterem víček a pozáchvatovou bolestí hlavy.

Inzulární epilepsie[edit | edit source]

Záchvaty z inzuly se projevují stažením hrdla, pokašláváním, žvýkáním, polykáním, sliněním, olizováním rtů, pocitem tlaku v epigastriu, autonomními příznaky. V dorzální oblasti se objevují parestezie, bolest, pacienti mohou mít pocity tepla v obličeji a končetinách, nepříjemné chuťové vjemy nebo halucinace.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroje[edit | edit source]

  • RŮŽIČKA, Evžen, et al. Neurologie. 2. vydání. Praha : Triton, 2021. s. 629. ISBN 978-80-7553-908-3.
  • MARUSIČ, Petr, Hana OŠLEJŠKOVÁ a Milan BRÁZDIL. Nové klasifikace epileptických záchvatů a epilepsií ILAE 2017. Neurologie pro praxi. 2018, roč. 19, vol. 1, s. 32-36, ISSN –. 
  • NEŽÁDAL, Tomáš. Epileptochirurgie [přednáška k předmětu Neurochirurgie, obor LEK VŠEOB, 1.LF UK]. Praha. 06.05.2024. 

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]