Klasifikace epileptických záchvatů

Epileptický záchvat je příznakem epilepsie; může se vyskytovat u řady onemocnění.

typ záchvatů určí: anamnéza, pozorování, EEG
stanovení typu záchvatu přispívá k lokalizaci epilepsie v CNS, po etiologii pátráme až zobrazovacími metodami
primární epilepsie – silná genetická predispozice, podkladem není žádná strukturální, metabolická či patologická abnormita, v období mezi záchvaty nejsou odchylky od normy
sekundární (symptomatická) epilepsie – provází jiná onemocnění CNS, prognóza horší než primární epilepsie^[1]

Parciální epileptický záchvat (fokální, ložiskový)[edit | edit source]

lokalizovanost epileptického výboje, který se může šířit do okolí, nebo i sekundárně generalizovat; parciální záchvaty jsou projevem lokalizované (fokální) léze mozku
vždy sekundární (nádor, zánět)^[1]

Parciální simplexní záchvat[edit | edit source]

vědomí zachováno, s příznaky:
- motorickými (tonické / klonické) – 1 segment končetiny, Jacksonská motorická epilepsie, adverzivní záchvaty (z gyrus praecentralis)
- senzorickými – pseudohalucinace, iluze, parestézie, bolest, Jacksonská senzitivní epilepsie (z gyrus postcentralis a senzorické kůry)
- autonomními – TF, DF, nauzea, zčervenání, bolest
- psychickými – dreamy states, deja vu, depersonalizace (z limbického systému a kůry)^[1]

Parciální záchvat s komplexní symptomatologií[edit | edit source]

vědomí porušeno: (temporální epilepsie) – aura (unciformní krize, depersonalizace, halucinace / iluze, abdominální aura), záchvat (pohledem nepřítomný, stereotypní pohyby)
- ztráta vědomí navazuje na parciální simplexní záchvat
- ztráta vědomí od začátku^[1]

Parciální záchvat sekundárně generalizovaný[edit | edit source]

parc. → do kmene → ztráta vědomí → talamokortikální okruh → do obou hemisfér
prodromy → aura → iktus → postparoxysmální období
- parciální simplexní záchvat se sekundární generalizací
- komplexní parciální záchvat se sekundární generalizací
- parciální simplexní záchvat v komplexní se sekundární generalizací^[1]

Generalizovaný epileptický záchvat[edit | edit source]

bilaterálně lokalizované záchvaty, symetrické bez ložiskového začátku
začátky epileptických výbojů se lokalizují do mezodiencefalické retikulární formace a projikují se difuzně po celém mozku
s křečemi (konvulzivní) / bez křečí (non-konvulzivní)
porucha vědomí záchvat uvádí, bez aury, primární i sekundární
typický průběh má tři fáze: Období před záchvatem – aura (může chybět); samotný záchvat, jenž trvá i několik minut; posléze pacient upadá do spánku.
- absence (petit mal): „záraz“ (zakoukání, záškuby víček), zblednutí / zčervenání, EEG: hrot / pomalá vlna
  - typická absence
  - atypická absence
- myoklonický záchvat – rychlé sval. záškuby bez ztráty vědomí, EEG: výboj hrotů
- tonický záchvat (Westův syndrom) – tonické spazmy trupu a flexe HKK, extenze DKK, u dětí, mentální retardace, pády
- klonický záchvat (dětská a Janzova juvenilní myoklonická epilepsie) – menší frekv. záškubů než myoklonus, ztráta vědomí, děti
- atonický záchvat (astatický záchvat, Lenoxův-Gastautův syndrom) – ztráta tonu posturálních svalů → náhlý pád k zemi, nemusí být porucha vědomí
- tonicko-klonický záchvat (grand mal) – ztráta vědomí, pád, cyanóza, salivace, areflexie zornic, (1) tonická fáze (EEG: vysoké symetrické hroty) → (2) tonicko-klonická fáze (↑TK, TF, tonické kontrakce a krátké relaxace, EEG: vysoké pomalé vlny / komplexy hrot/vlna) → (3) fáze uvolnění (ochabnutí svalů a inkontinence, EEG: izoelektrická linie) → probuzení a zmatenost / spánek^[1]

Neklasifikované záchvaty[edit | edit source]

Status epilepticus[edit | edit source]

90 % nekomplikovaných generalizovaných záchvatů trvá méně než 2 minuty, zřídka do 5 minut, tzn. je nutné jako status epilepticus (SE) léčit každý záchvat trvající 5, nejvýše 10 minut. Mortalita generalizovaného tonicko-klonického SE je 10–20 %.
porucha vědomí i mezi záchvaty → může dojít k poškození mozku
urgentní stav! (vyčerpání, ↑TK)^[1]
doprovázen horečkou, leukocytozou, acidozou a hrozí energetické vyčerpání a kolaps organismu, mozková hypoxie z respirační hypoventilace a mozkový edém

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Epilepsie — interaktivní algoritmus + test

Reference[edit | edit source]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.

[Seidel-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.

[1]