Extrakční porodnické operace

Z WikiSkript

Vaginální extrakční operace se provádí z různých indikací během druhé doby porodní. Patří sem vakuumextrakce (VEX) a porod kleštěmi (partus per forcipem). Počet extrakčních výkonů a volba metody extrakce se liší jak mezi jednotlivými pracovišti v České republice, tak i mezi jednotlivými státy.[1]

Podmínky[upravit | editovat zdroj]

Pro provedení extrakční operace je nutné splnění následujících podmínek:

  • nepřítomnost kefalocefalického nepoměru,
  • zašla branka,
  • volné měkké porodní cesty,
  • odteklá plodová voda (VP),
  • hlavička vstouplá nejméně do pánevní šíře, fixovaná,
  • živý plod (výjimečně v akutních situacích extrakce čerstvě odumřelého plodu),
  • donošený plod (podmínka pro VEX).

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Indikace k extrakčnímu výkonu lze rozdělit na indikace ze strany rodičky a indikace ze strany plodu. Existují také sdružené indikace, které se skládají z jednotlivých příčin, samy o sobě ještě neznamenajících nutnost provedení extrakce.

Důvodem provedení extrakčního výkonu může být vyčerpání rodičky, farmakologicky neovlivnitelná slabá děložní činnost, dysfunkce břišního lisu (např. diastáza svalů, hernie...), nepostupující porod (např. poruchy rotace hlavičky), vzniklá nebo hrozící exacerbace interního onemocnění matky, horečka ve druhé době porodní a akutní hypoxie plodu.

Vakuumextrakce[upravit | editovat zdroj]

Vakuumextrakce

Principem vakuumextrakce je vytvoření podtlaku a trakce za hlavičku pomocí vakuumextraktoru, který se skládá z přísavného zvonu, trakčního systému a vakuové pumpy. Průměr pelot vakuumextraktoru je 50-60 mm, což umožňuje extrakci pouze zralých plodů.

Po přípravě (vycévkování, dezinfekce, rouškování) porodník rozevře introitus pochvy prsty levé ruky, pravou rukou přiloží pelotu vakuumextraktoru ke hlavičce blízko vedoucího bodu, ideálně mimo fontanelu. Následně se pomalu zvyšuje podtlak. Za kontrakce porodník vyvine plynulý tah na držadlo ve směru šikmo dolů ve šíři, pak horizontálně v úžině a nakonec nahoru ke sponě v pánevním východu. V období mezi kontrakcemi se tah přerušuje. Celý výkon by neměl časově přesahovat 15 minut, po třech opakovaných neúspěšných pokusech o vakuumextrakci je nutné porodit plod pomocí kleští.

Výhodou oproti porodu per forcipem je nepřítomnost centrického tlaku na hlavičku plodu, kromě toho naložením peloty se nerozšiřuje průměr hlavičky. Nevýhodou je nemožnost uplatnění rotačního mechanismu (pouze trakce) a delší časový faktor. Mezi komplikace vakuumextrakce patří krvácivé stavy plodu po vzniku arteficiálního porodního nádoru, poranění hrdla při neúplně zašlé brance, změny očního pozadí a fraktury lebky novorozence.

Porod per forcipem[upravit | editovat zdroj]

Simpsonovy kleště

Další metodou instrumentální extrakce plodu je porod pomocí porodnických kleští, které se dělí na zkřížené a paralelní dle toho, jestli se jejich volné části (branže, nebo kleštiny) při uzávěru kříží nebo nikoliv. Dále se rozlišují typy zkřížených kleští dle pevnosti fixace hlavičky a obtížnosti rozevření po uzávěru, označují se podle zemí konstrukce (anglické, německé, francouzské). Nejčastěji se používají Simpsonovy kleště – zkřížený forceps anglického typu.

Některé typy kleští umožňují nejen trakční, ale i rotační vybavení hlavičky. Na rozdíl od vakuumextrakce porod per forcipem je možný i u nezralých plodů.

Extrakce forcepsem by měla být provedena ideálně z co nejnižších pánevních rovin, existují však situace za kterých je nutné provést porod per forcipem z vyšších etáží. V anglické literatuře se vyskytuje následující rozdělení:

  • vysoké kleště (high forceps) – extrakce hlavičky ještě nevstouplé do vchodu, raritní a spíše historický výkon,
  • střední kleště (middle forceps) – extrakce z pánevního vchodu, šíře a úžiny,
  • nízké kleště (low forceps) – extrakce z pánevního východu.

Při zavedení levá ruka porodníka rozevírá poševní introitus, prsty a dlaň pravé ruky se vkládají mezi poševní stěnu a konvexitu hlavičky, abduktovaný palec pravé ruky je u zevních rodidel. Porodník uchopí levou branži levou rukou s palcem na vnitřní straně a otočí nahoru k číslu 11, palcem pravé ruky se lžíce vsune dovnitř. Podobným ale zrcadlovým způsobem se zavádí pravá branže. Poté co obě branže jsou symetricky zavedeny ve stejné výši lze zámek uzavřít. Následně porodník uchopí kleště pravou rukou nadhmatem a levou podhmatem a provádí trakce v období probíhající kontrakce. Po porodu hlavičky se kleště rozevřou a opatrně se sejmou z hlavičky.

Komplikací porodu per forcipem může být sklouznutí kleští, poranění a trhliny hrdla, pochvy a močového měchýře, ruptury navazující na epiziotomii, sestup pánevních orgánů, vznik píštěle a poranění novorozence.

Manuální extrakční operace[upravit | editovat zdroj]

Manuální extrakce se provádí u plodů v poloze podélné koncem pánevním. Má tří na sebe navazujících fází: extrakce nožiček a trupu, extrakce ramének a ruček a extrakce hlavičky.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Poloha koncem pánevním.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. 576. ISBN 978-80-247-4529-9.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MORÁVKOVÁ, Petra a Lukaš HRUBAN, et al. Porodnické vaginální extrakční operace a jejich vliv na traumatismus matky a dítěte – prospektivní studie. Česká gynekologie [online]. 2019, roč. 84, vol. 2, s. 93-98, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2019-2-12/porodnicke-vaginalni-extrakcni-operace-a-jejich-vliv-na-traumatismus-matky-a-ditete-prospektivni-studie-112791>.