Genetická zátěž populace

Z WikiSkript
  • v populaci se vyskytují alely, které své nositele mohou poškozovat
  • účinek těchto škodlivých alel se projevuje ve snížení relativní reprodukční schopnosti jejich nositelů a z populačního hlediska představuje genetickou zátěž populace
  • genetická zátěž = rozdíl průměrné relativní plodnosti od relativní maximální plodnosti:
 L = \frac{w_{max} - w_{prum}}{w_{max}}
  • může být v populaci udržována rovnováhou mezi mutacemi a selekcí = tzv. mutační zátěž
  • je-li zátěž udržována preferencí homozygotů = tzv. segregační zátěž
  • zátěž populace je lineární funkcí koeficientu inbredu:
 L = a + b\cdot F
a = velikost zátěže neinbrední populace (F = 0)
b = velikost zátěže inbrední populace
  • v genomu jednotlivce je vyjadřována pomocí letálních ekvivalentů = počet alel, které v homozygotní konstituci svého nositele usmrcují
    • počet letálních ekvivalentů je metodicky stanovován na základě porovnání o úmrtnosti dětí pocházejících z příbuzenských sňatků s údaji o úmrtnosti dětí pocházejících z nepříbuzenských sňatků
    • ze studií: pro člověka platí: 4 letální ekvivalenty na genom jedince
  • poškozující ekvivalenty = nejrůznější genetická onemocnění, která poškozují své nositele, ale neprojevují se výraznými změnami plodnosti
    • odhadem připadá asi 3 − 8 poškozujících ekvivalentů na genom jedince

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
  • PANCZAK, Aleš, et al. Lékařská biologie a genetika (III. díl). 1. vydání. Praha : Karolinum, 2013. 146 s. ISBN 9788024624150.