Infekce vyvolané HHV-6 a HHV-7

Z WikiSkript

Šestá dětská nemoc.

HHV-6 a HHV-7 patří do čeledi Herpesviridae. HHV-6 se dělí na dva poddruhy – HHV-6A a HHV-6B. Jsou to obalené viry, které obsahují dvouvláknovou DNA. Velikost virionu je 120–150 nm. Replikují se v jádře, dozrávají v cytoplazmě. Jsou to lymfotropní viry podobné CMV, v organizmu perzistují celoživotně.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Na základě klinických příznaků;
  • sérologie – protilátky IgG a IgM metodami imunofluorescence nebo ELISA;
  • kultivace – náročná, na speciálních lymfocytárních půdách;
  • PCR – z různých tkání, nejcitlivější metoda.

Projevy infekce[upravit | editovat zdroj]

Primoinfekce obvykle probíhá v dětském věku, často probíhá bez příznaků. HHV-6 vyvolává jeden z nejznámějších projevů těchto virů − nezávažný febrilní stav u kojenců a malých dětí buď s exantémem – exanthema subitum (šestá dětská nemoc), anebo bez kožních projevů. Závažnost stoupá s výskytem febrilních křečí. Podobné projevy vyvolává také HHV-7. Infekce se šíří vzduchem. Po inkubační době 5-12 dní nastupuje vysoká teplota bez katarálních projevů trvající asi 3 dny, která je pro onemocnění typická. V době poklesu teploty dochází k výsevu drobného exantému, který je nutný odlišit od toxoalergického exantému (po antibiotikách, které jsou často podávané).

HHV-6 v elektronovém mikroskopu

Vzácnejšími klinickými projevy jsou encefalitidy, hepatitidy, event. syndrom infekční mononukleózy.[1]

U imunosuprimovaných (lymfoproliferativní onemocnění, po transplantaci...) je možnost reaktivace infekce.

HHV-6A je víc neurotropní, často ho můžeme detekovat u pacientů se zanětlivým onemocněním CNS (sclerosis multiplex).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Terapie je symptomatická.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • ŽAMPACHOVÁ, Eva. Přednášky a materiály dr. Žampachové ke stažení [online]. [cit. 2012-04-19]. <->.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Dostál, V. et al.:Infektologie. Karolinum, Praha, 2004, str. 247

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁL, V, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 338 s. s. 247. ISBN 80-246-0749-2.