Inhibitory PCSK9

Z WikiSkript

Struktura proteinu PCSK9.

Inhibitory PCSK9 jsou moderními hypolipidemiky. Fungují na principu monoklonálních protilátek a siRNA. Vyjma alergických reakcí nemá tato léčba prakticky žádné nežádoucí účinky.

Využití inhibice PCKS9 k terapii hyperlipidémie vyšlo z úvahy, že osoby s loss of function genetickou variantou proteinu PCSK9 měly nižší incidenci aterotrombózy. Obecně se rodina PCSK proteinů uplatňuje v metabolismu lipidů, sacharidů, ukládání triacylglycerolů do tukové tkáně, kontrole krevního tlaku a také na vývoji CNS.

Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]

Schéma fungování PCSK9 inhibitoru inklisiranu.

Inhibicí PCSK9 monoklonálními protilátkami nebo siRNA (ty tlumí syntézu konvertázy na řadu měsíců) docílíme zvýšení nabídky receptorů LDL. To vede ke zvýšení degradace LDL v játrech a také ke snížení nabídky apoB100. Ve výsledku tedy dochází k poklesu LDL-C (až o 60 %) a kromě toho i mírnému poklesu triacylglycerolů a vzestupu HDL. Výhodné je, že inhibitory PCSK9 nevedou ke snížení intracelulárního zásobování tkání cholesterolem a také, že zvyšují clearance velmi aterogenního Lp(a).

Farmakokinetika[upravit | editovat zdroj]

Léčivo se aplikuje podkožně. Nástup účinku je rychlý a doba působení je dlouhá (biologický poločas až 20 dní).

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Indikovány jsou v případě primární hypercholesterolémie a smíšené dyslipidémie (efekt aditivní k dalším hypolipidemikům).

Jsou podávány v kombinaci se statinem, resp. ezetimibem, u pacientů, u kterých není dosaženo cílových LDL-C ani při maximálních tolerovaných dávkách statinu, ezetimibu či statin netolerují. Nevýhodou jsou vysoké finanční náklady, proto jsou vyhrazeny pouze pro pacienty s velmi vysokým aterotrombotickým rizikem. Dominantně mluvíme tedy o pacientech s familiární hypercholesterolémií či s extrémními hodnotami LDL.

Zástupci[upravit | editovat zdroj]

Alirocumab, evolocumab (obě monoklonální protilátky), inklisiran (siRNA).




Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠVIHOVEC, J, et al. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5558-8.
  • MARTÍNKOVÁ, J, et al. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-4157-4.
  • Studijní materiály Ústavu farmakologie 1. LF UK a VFN