Karcinom močového měchýře
From WikiSkripta
V současnosti tvoří více než 2 % nově diagnostikovaných maligních tumorů.
Epidemiologie[edit | edit source]
- Morbidita stále stoupá, mortalita se snižuje, postihuje 3× častěji muže,
- vysoká incidence – v JZ Evropě, nízká v Indii a Japonsku,
- hlavní je výskyt mezi 50. a 70. rokem.
Etiologie[edit | edit source]
- Hlavním rizikovým faktorem je kouření (hlavně kouření černého tabáku),
- expozice některým průmyslovým škodlivinám – aromatické aminy (benzidin, 2-naftylamin, …),
- chronická infekce, v endemických oblastech – schistosomiáza (dělá hlavně spinocelulární ca).
Klinické projevy[edit | edit source]
- Hematurie a polakisurie,
- zvýšená dráždivost měchýře svědčí pro postižení hrdla, při postižení v oblasti ústí močovodů může vzniknout hydronefróza a sekundární pyelonefritida,
- někdy může být zcela asymptomatický,
- celkové příznaky (nechutenství, hubnutí, anémie) – jsou až u značně pokročilých tumorů.
Diagnostika[edit | edit source]
- Cystoskopie,
- endoskopická biopsie, příp. transuretrální resekce → to je nutně potřeba ke stanovení pokročilosti.
Histopatologie[edit | edit source]
- 97 % jsou karcinomy z urotelu, vzácně pak adenokarcinomy a nediferencovaný karcinom, spinocelulární je endemický (schistosomiáza),
- makro – různý vzhled – papilární, infiltrující, asi ve ¼ vznikají multicentricky (to je příčina častých recidiv),
- mohou začínat jako ca in situ a pak přecházet v papilární nebo infiltrující formu,
- zpočátku tumor roste ve sliznici, pak časně proroste do submukózy, svaloviny a okolního tuku, metastazuje do uzlin pánevních, později paraaortálních, vzácněji hematogenně.
Léčba[edit | edit source]
Způsob terapie závisí na pečlivém vyhodnocení histologie, stupně invaze, rozsahu onemocnění.
Chirurgická léčba[edit | edit source]
- Neinvazivní nádory lze léčit transuretrální resekcí (TUR) – je to relativně málo poškozující výkon, neovlivňuje funkci měchýře,
- k ošetření povrchových struktur – koagulace nebo vaporizace laserem,
- často ale pak přichází do 1 roku recidiva, proto pětileté přežití nepřesahuje 80 %,
- proto se doporučuje u mnohočetných tu doplnit adjuvantně intravezikální CHT, intravezikální aplikaci IFN, BCG vakcíny, adriamycin, ozáření,
- pokud tumor prorůstá do svaloviny – parciální cystektomie,
- racionalita tohoto výkonu je zpochybňována vzhledem k multifokálnímu původu uroteliálních tu,
- navíc je tu riziko implantačních meta, proto se dnes prakticky neprovádí,
- při rozsáhlejších tumorech – radikální cystektomie s lymfadenektomií, u mužů s prostatektomií u žen s hysterektomií, adnexektomií,
- je to velmi náročný výkon a jeho indikace je nutno důkladně zvažovat.
Radioterapie[edit | edit source]
- Nejčastěji jako zevní ozáření, jako samostatná léčba se neužívá, pro četné NÚ,
- ani jako neoadjuvance se nepotvrdil výraznější efekt,
- zatím snad dobrý efekt by mohla mít radiochemoterapie (RCHT), ale není to podloženo studií,
- je však nezastupitelná jako paliace (analgézie meta do skeletu, tlumení hemoragických komplikací).
Chemoterapie[edit | edit source]
- Podává se buď lokálně nebo systémově,
- lokální – u difúzního ca in situ, u povrchních nádorů po provedené TUR a u papilárních (nejvýhodnější se dnes zdá mitomycin C, který se z měchýře prakticky nevstřebává a neohrožuje toxicitou),
- systémová – hlavní paliativní léčba pokročilých forem, nádor odpovídá na řadu cytostatik,
- nejvíc odpovídá na – deriváty Pt, antracykliny, ifosfamid,
- adjuvantní CHT – velmi užitečná zejména při postižení uzlin,
- neoadjuvance – má mnoho nevýhod, nedělá se standardně.
Fotodynamická terapie[edit | edit source]
- Může účinkovat u ca in situ a u papilárních ca.
Imunoterapie[edit | edit source]
- Hlavně formou lokální aplikace BCG.
Prognóza[edit | edit source]
- U neinvazivních je 5leté přežití 75–80 %.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 16-06-2010]. <http://jirben.wz.cz>.