Karcinom prostaty (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail

Karcinom prostaty maligní epitelový nádor z prostatických žlázek, lokalizovaný nejčastěji v zadní/periferní zóně předstojné žlázy. Poměrně častý výskyt, obvykle ve vyšším věku (nad 60 let).

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Prostata (SFLT).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Karcinom prostaty.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Nádor je často multifokální, tuhý, nažloutlé až šedobílé barvy, tvořící neostře ohraničenou nádorovou masu.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Většinou jde o acinární adenokarcinom tvořený nádorovými prostatickými epitelovými buňkami se sekreční diferenciací, které jsou uspořádané ve žlázky, nepravidelné skupiny, jednotlivé buňky či plachtovité formace a které postrádají bazální vrstvu. Dobře diferencované nádory jsou obtížně rozpoznatelné od nenádorové prostatické tkáně. Z prognostického hlediska je důležité Gleason skore (součet 2 nejčastějších grade). Časté je perineurální a intraneurální šíření.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Karcinom prostaty.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Prognostický význam v klinické praxi maji:

  • předoperační stanovení hladin PSA
  • stanovení skóre dle Gleasona
  • určení stadia onemocnění podle systému TNM

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

U nás je karcinom prostaty třetí nejčastejší formou karcinomu u mužů. Etiopatogeneze není známa, roli hraje životní styl pacienta, zvyky a dietní režim (konzumace živočišných tuků a červeného masa). Incidence s věkem stoupá), rasové faktory a endokrinní vlivy.

Zakládá osteoplastické metastázy.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.


  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.