Kardiostimulátor

Z WikiSkript

kardiostimulátor
Kardiostimulátor

Kardiostimulátor (pacemaker) je přístroj, který se používá k léčbě poruch srdečního rytmu majících charakter bradykardií (srdeční akce je příliš pomalá). V takovýchto případech totiž dochází k nedokonalému čerpání krve vzhledem k potřebám organismu se všemi jeho důsledky.

Princip[upravit | editovat zdroj]

Kardiostimulátor je malá kovová krabička, z níž vycházejí jedna až tři elektrody. Stimulátor vytváří elektrické výboje, které jsou následně prostřednictvím elektrod přenášeny na srdeční svalovinu, kde iniciují srdeční kontrakci. Frekvenci takovýchto signálů lze upravit podle potřeby pacienta.

Implantace[upravit | editovat zdroj]

RTG hrudníku s kardiostimulátorem in situ
EKG-obraz pacienta s pacemakerem

Z krátkého řezu pod klíční kostí cestou v. subclavia zavádíme elektrody do srdce (pod RTG kontrolou). O správném umístěni se dále přesvědčujeme elektrickou stimulací ze zevního zdroje. Po zavedení elektrod implantujeme kardiostimulátor do podkoží do infraklavikulární oblasti (do místa původního řezu). Vzniklou ránu šijeme vstřebatelným materiálem.

Vzhledem k tomu, že krabička stimulátoru není zavedena hluboko, je vidět jako vyklenutí kůže a pacient si ji může lehce nahmatat.

Infekce kardiostimulátoru[upravit | editovat zdroj]

Vzácně může dojít k infekci elektrody v důsledku tranzientní bakteriémie nebo vlastního kardiostimulátoru během implantace nebo následného traumatu. Mezi nejčastější původce řadíme Staphylococcus aureus a koaguláza-negativní stafylokoky. Léčba této komplikace spočívá v extrakci infikovaného materiálu a v nasazení antibiotické léčby. Antibiotickou léčbu nasazujeme cíleně na základě hemokultury a vyšetření extrahovaného materiálu[1].

Kontroly po implantaci[upravit | editovat zdroj]

Pacienti se zavedeným kardiostimulátorem dochází na pravidelné kontroly do arytmologické ambulance, kde dochází ke kontrole funkce kardiostimulátoru a po určité době je doporučena výměna baterie. Pacienti s kardiostimulátorem mají typické EKG („svislé čárky“) deklarující výboje stimulátoru.

Výměna[upravit | editovat zdroj]

Jednou za několik let je potřeba vyměnit kardiostimulátor kvůli vyčerpání (vyhasínání) zdroje (tj. docházející baterii). Jedná se o podobný postup, jakým je implantace kardiostimulátoru. Starou krabičku odstraníme a nahradíme novou. Výkon se provádí v lokální anestézii.

Kardiostimulátor a běžný život[upravit | editovat zdroj]

Přibližně 5–6 týdnů po implantaci kardiostimulátoru by se měl pacient vyhnout vyšší fyzické aktivitě, po této době může vykonávat v podstatě stejné aktivity na jaké byl zvyklý.

Kardiostimulátory příliš dobře netolerují magnetické či elektromagnetické pole. Z toho důvodu je elektroléčba či magnetická rezonance u pacienta s kardiostimulátorem kontraindikována. Dnes už ale není vyšetření magnetickou rezonancí kontraindikováno pro všechny pacienty s kardiostimulátorem. Pacienti s kardiostimulátory SureScan™ od společnosti Medtronic mohou toto vyšetření pod dohledem kardiologa podstoupit[2].

Dále by pacient s kardiostimulátorem neměl nosit mobilní telefon v náprsní kapse na straně kardiostimulátoru a při telefonování by si měl telefon přikládat k uchu na protější straně. Mikrovlnná trouba funkci kardiostimulátoru neovlivňuje. Vzdálenost kardiostimulátoru od indukčního vařiče by měla být nejméně 75 cm.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. WILKOFF, Bruce L, David BELLO a Milos TABORSKY, et al. Magnetic resonance imaging in patients with a pacemaker system designed for the magnetic resonance environment. Heart Rhythm [online]. 2011, vol. 8, no. 1, s. 65-73, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20933098>. ISSN 1547-5271 (print), 1556-3871. 

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • Institut Klinické a Experimentální Medicíny. Implantace kardiostimulátoru [online]. [cit. 2011-01-28]. <https://www.ikem.cz/www/cs/>.