Luxace loketního kloubu

Z WikiSkript

Luxace loketního kloubu tvoří pětinu všech luxací a je velmi často spojena s frakturou hlavice radia, processu coronoideu, nebo s odlomením epikondylu. Luxace je vždy spojena s lézí postranních vazů a je třeba myslet na poranění nervů (n. medianus a n. ulnaris).

Luxace loketního kloubu

Klasifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

1. Humeroulnární luxace

  • dorzální = zadní luxace
  • dorzomediální (ulnární)
  • dorzolaterální (radiální)

2. Radioulnární luxace

  • luxace hlavičky radia – většinou se vyskytuje v kombinaci s frakturou proximální části ulny.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • anamnéza – okolnosti a mechanismus vzniku luxace
  • klinické vyšetření – vyšetření stability kloubu, periferního oběhu a inervace (n. medianus, n. ulnaris)
  • RTG – vyloučení luxační zlomeniny

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • konzervativní – uzavřená repozice v lokální anestezii
  • operační – pokud není možná repozice, většinou se současně provádí rekonstrukce vazů

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • postižení nervů – zejména n. ulnaris
  • cévní poranění
  • kompartment syndrom
  • periatrikularní osifikace
  • omezení hybnosti kloubu


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • SOSNA, A, P VAVŘÍK a M KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8.
  • WENDSCHE, Peter a Radek VESELÝ. Traumatologie. 1. vydání. 2001. 344 s. ISBN 9788074922114.