Mangan
Mangan je důležitý pro strukturu kostí, funkci centrálního nnervového systému a celé řady enzymů. Podílí se na procesu oxidační fosforylace, čímž zasahuje do metabolismu tuků. Nejvyšší koncentrace manganu je v buňkách obsahujících velký počet mitochondrií.
Zdrojem manganu jsou ovesné vločky, celozrnný chléb, čaj a kakao. Odhadovaná denní potřeba (doporučenou dávku nelze určit) je 2-3 mg[1]. Mangan vylučujeme žlučí. Jeho deficit je výjimečný, může způsobovat zvýšení hladiny krevních lipidů a s tím spojenou předčasnou aterosklerózu. Může se vyskytnout také dermatitida či trávící poruchy.
V 19. století se jeho nedostatek projevil u horníků,„manganové šílenství“. Jako manganové šílenství byly v té době označovány psychické poruchy a parkinsonismus.
Odkazy
Reference
- ↑ BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.
Související články
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.
- SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.
- MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s. s. 192.


