Melanin

Z WikiSkript

Jako melanin označujeme některé polymerní pigmenty odvozené od tyrozinu a jeho serivátů. Zabarvují kůži, části oka a další tkáně. V přírodě se vyskytují i typy melaninu, které u savců a u člověka nenajdeme (např. v houbách, peří ptáků, produkují je některé bakterie atd.). Společnou charakteristikou zůstává polymerní polyfenolická struktura a tmavá barva, podle které je tato různorodá skupina látek i pojmenovaná (μέλας = černý, tmavý).

V lidských buňkách je melanin uložený nejčastěji ve specializovaných organelách odvozených od Golgiho komplexu, melanozomech. Vzácněji se ukládá v lysozomech – v nervové tkáni v subst. nigra a v locus coeruleus.

Třídění melaninů[upravit | editovat zdroj]

Přesná chemická struktura melaninů není povětšinou stále známá. Přesto se u člověka obvykle rozlišují čtyři skupiny melainů[1]:

  1. eumelanin,
  2. feomelanin,
  3. smíšený melanin,
  4. neuromelanin.


Struktura eumelaninu

Eumelanin u člověka převažuje. Má převážně hnědočernou barvu. Skládá se z dihydroxyindolu a z dihydroxyindolkarboxylové kyseliny. Obě tyto látky mohou být v oxidované nebo redukované formě. U části jednotek je navíc rozštěpený indolový kruh, takže vznikají jednotky s pyrolovým kruhem[1]. Dihydroxyindolové deriváty vznikají z aminokyseliny tyrozinu, resp. jeho hydroxyderivátu L-DOPA, který se cyklizuje za vzniku indolového jádra.

Příklad části molekuly feomelaninu

Feomelanin mívá žlutooranžovou či zrzavou barvu. Skládá se převážně z benzothiazinových a benzothiazolových jednotek. Ty vznikají rovněž z L-DOPA, do syntézy ale vstupuje ještě aminokyseliny cystein jako zdroj heterocyklické síry. Struktura feomelaninu je složitější, molekula polymeru bývá mnohonásobně rozvětvená.

Smíšené melaniny obsahují směs struktur eumelaninu a feomelaninu.

Neuromelanin vzniká na rozdíl od předchozích v lysozomech. Obsahují jej některé oblasti centrálního nervového systému.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b CARLETTI, Giorgia, Giuseppe NERVO a Luigi CATTIVELLI. Flavonoids and Melanins: a common strategy across two kingdoms. Int J Biol Sci [online]. 2014, vol. 10, no. 10, s. 1159-70, dostupné také z <https://doi.org/10.7150/ijbs.9672>. ISSN 1449-2288.