Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Mikroskopie pro dopadající světlo

Z WikiSkripta

Změněno.png


V zásadě existují 4 způsoby osvětlení pozorovaného předmětu

1. Osvětlení v prochádzejícím světle - světlo preparátem prochází

a. Ve světlém poli
b. V temném poli


2. Osvětlení v dopadajícím světle - světlo se od preparátu odráží

a. Ve světlém poli
b. V temném poli

Osvětlení v dopadajícím světle ve světlém poli (2a)

        - Jde o soustavu osvětlující neprůhledný předmět, který je pozorován ze stejné strany, z níž je osvětlován.
        - Obraz vzniká na struktuře změn odrazivosti předmětu.
        - Neporušený předmět bez struktury odrážející difúzně poskytne pole s nerovnoměrně rozloženým jasem.

Osvětlení v dopadajícím světle v tmavém poli (2b)

        - Světlo dopadá na svazek šikmo, svazek se odráží mimo objektiv.
        - Dokonale zrcadlící předmět bez struktury vytvoří rovnoměrné temné pole.

Osvětlovací soustava v dopadajícím světle ve světlém poli

Je použita v případě osvětlení neprůhledných preparátů. Neprůhlednost je způsobena buď vysokou absorpcí, nebo nemožností připravit dostatečně tenký řez. V případě osvětlovacích soustav ve světlém poli je vždy vzorek osvětlován z téže strany, ze které je pozorován, tj. ze které se světlo odráží do mikroskopu.


Typy osvětlovacích soustav


1. Přímé osvětlení
- Preparát je osvětlován přímo zdrojem.
- Soustava vykazuje značné světelné ztráty.
2. Kondenzor
- Zdroj zobrazován kondenzorem na předmět.
- Osvětlení preparátu nerovnoměrné.
3. Vertikální iluminátor
- Světlo ze zdroje osvětluje preparát shora přes objektiv za pomoci v tubusu excentricky umístěného polopropustného zrcátka nebo reflektujícího hranolu.
- Používá se pro větší zvětšení.
4. Köhlerovo zobrazení
- Předmět není osvětlován přímo zdrojem, ale jeho obrazem ležícím v rovině kondenzorové clonky. Tedy zdroj je zobrazován kolektorem na předmětovou hlavní rovinu kondenzoru.
- Obraz zdroje vytvořený kolektorem je zobrazen kondenzorem na předmět.
- Obraz zdroje musí vyplňovat celou clonku kondenzoru.
- Výhodou je vysoká kvalita osvětlení preparátu.


Osvětlovací soustava v dopadajícím světle v temném poli

Metoda temného pole

Používá se v případě pozorování drobných struktur, jejichž velikost je pod hranicí rozlišovací schopnosti mikroskopu, pracujícího ve světlém poli. Přítomnost těchto struktur je možné prokázat zvýšením kontrastu při pozorování v temném poli. Princip metody temného pole spočívá ve využití rozptýleného světelného záření na nehomogenitách struktury preparátu. Vhodnou clonou odcloníme centrální paprsky a využíváme jen paprsky okrajové, které však do objektivu nevstupují přímo. Proto je zorné pole temné, není-li preparát vložen do mikroskopu. Po vložení preparátu v důsledku odrazu, lomu, rozptylu nebo difrakce se světlo dostává do objektivu a vytváří obraz preparátu jako zářící struktury na světlém pozadí - tím je zvýšen |kontrast obrazu.


Typy osvětlovacích soustav

Úpravy osvětlení pro metodu temného pole v dopadajícím světle dosáhneme pomocí

a. přistrojů osvětlujících jednostranně

1. Lampičky
- světelné paprsky zdroje koncentrují kolektorem
- vhodné při užití slabších objektivů
2. Iluminátory pro šikmé osvětlení
- světlo je ze zdroje iluminátorem koncentrováno odrazy od zrcadlících ploch
- vhodné při užití silnějších objektivů
b. přístrojů osvětlujících ze všech stran
1. Lieberkühnovo zrcadlo
- Skloněné zrcadlo obklopuje prstencovitě objektiv.
- Preparát je umístěn na kovové podložce skleněné destičky, která leží na otvoru křížového stolku mikroskopu.
- Paprsek přechází přes otvor stolku, rovnoběžně s objektivem, následně je pomocí skloněného zrcadla odráženo na preparát.
2. Hauserova konstrukce
- Podobný princip.
- Odstraňuje však nutnost velkého otvoru ve stolku mikroskopu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HEJTMÁNEK, Milan. Úvod do světelné mikroskopie :  Určeno pro posl. lékařské fak. Univ. Palackého. 3. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 1993. ISBN 80-7067-308-7.
  • Navrátil, Rosina a kol.: Medicínská biofyzika. GRADA Publishing, 2010