Neovaskularizace

Z WikiSkript

Neovaskularizace je termín pro novotvorbu cév. Je zejména užíván ve smyslu neovaskularizace cév choroidei či novotvorby cév u nádorového bujení.

Neovaskularizace v onkogenezi[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Biologie onkogeneze.

Buňky nádoru začínají trpět hypoxií při velikosti ložiska 1–2 mm3. Poté začínají uvolňovat angiogenetické růstové faktory a potlačovat hladiny angiogenetických inhibitorů. Neovaskularizace začíná při:

  • velikosti ložiska 1–2 mm3;
  • počtu nádorových buněk 106;
  • hmotnosti nádoru 1 mg.

V tomto stadiu je také možnost vzniku prvních metastáz.

Mechanismus neovaskularizace je stejný jako u buněk stimulovaných růstovými faktory.

Mechanismus angiogeneze

Nádorové buňky produkují:

1) aktivátory

  • VEGFs (vascular endothelial growth factors),
  • FGFs (fibroblast growth factors),
  • PDGF (platelet derived growth factor),
  • EGF (epidermal growth factor),

2) inhibitory

  • thrombospondin-1,
  • statiny – angiostatin, endostatin, canstatin, tumstatin.

Syntéza faktorů je posunuta ve prospěch syntézy aktivátorů. V neovaskularizaci se jedná zejména o působení těchto faktorů na prekursory, ze kterých se poté aktivují endoteliální buňky a nakonec dochází k tvorbě cév.

V syntéze faktorů je důležitá úloha proangiogenních onkogenů. Onkogen KRas, HRas ® upregulace VEGF, downregulace TSP-1 onkogen Fos, Bcl2 ® VEGF exprese.

Síť novotvořených cév je nepravidelná, cévy se hodně větví, „kroutí“.

VEGF a příbuzné receptory mají kinásovou aktivitu, stimulují angiogenesi, lymfangiogenesi a proliferaci buněk.

Využití mechanismů neovaskularizace[upravit | editovat zdroj]

Díky poznanému mechanismu neovaskularizace je nyní snaha o vyvinutí jedné z cest léčby nádorů zástavou jejich vaskularizace. Tím by došlo k hypoxii nádorových buněk a jejich smrti. Mechanismus může být:

  • nepřímý – inhibice syntézy angiogenetických proteinů v nádorových buňkách (FGF-β, VEGF, TGF-α)
  • přímý – inhibice odpovědi endotelových buněk na angiogenetické proteiny (FGF-β, VEGF, IL-8, PDGF)
    • inhibice receptorů pro růstový faktor – Pertuzumab, Trastuzumab
    • inhibice růstových faktorů – Bevacizumab (vazba na VEGF ® nenaváže se na receptor)
    • inhibice receptorových kináz
    • inhibice Ras, CDK (kalmodulin dependentní kináza); PKC (proteinkináza C); COX-2 (cyklooxygenáza 2)

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Bevacizumab

  • Tato látka je obsažena v léčivu Avastin. Jedná se o protilátku proti VEGF. Léčivo se podává jednou za dva týdny ve formě infuzí. Avastin je indikován u zhoubného nádoru ledviny, trávicí trubice a prsu, nádoru mediastina, plic a pleury.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

[zdroj?]