Nepravidelnosti III. doby porodní

Nepravidelnosti III.doby porodní rozdělujeme do celkem tří dalších kategorií, které následují po porodu plodu. Jedná se o poruchy odlučování lůžka, poruchy vypuzování lůžka a poruchu retrakce po porodu placenty.

Poruchy mechanizmu odlučování placenty

Po porodu následuje proces, kterému se říká retrakce dělohy. Ten probíhá po celé děloze kromě místa, kde je umístěna placenta. Po určité době nastane kontrakce, která tuto placentu odloučí a placenta se vyloučí z porodních cest zcela ven. Tento mechanizmus je potřeba ničím nenarušovat, tj. žádnou masáží dělohy, tahem za pupečník apod. Medikamentózním zásahem do odlučování placenty pouze zkrátíme prodlevu mezi retrakcí dělohy a kontrakcí děložní a můžeme tak snížit krevní ztrátu.

Poruchy odlučování placenty představují kontrakce, které jsou sice vydatné, ale nemohou placentu zcela odloučit. Tyto jevy nastávají po: náročné a dlouhém porodu, v důsledku děložní hypotonie nebo přítomnosti děložních myomů, atd.

Kromě těchto jevů může také nastat porucha inzerce placenty. To znamená, že placenta inzeruje v místech, kde byla decidualizace nedostatečná např. v dolním děložním segmentu. Tyto situace mohou častěji nastat po předchozích operacích na děloze. Placenta pak následně prorůstá do děložní stěny. Její prorůstání rozdělujeme podle následujících situací:

  1. Placenta adhaerens - uteroplacentární sexta vyrůstají z deciduy a jejich přetržení vázne
  2. Placenta accreta - fixační placentární klky prorůstají ke svalovině
  3. Placenta increta - fixační placentární klky prorůstají do hloubky svaloviny
  4. Placenta percreta - fixační placentární klky prorůstají celou děložní stěnou a mohou zasahovat i do přiléhajících orgánů


Vedení III. doby porodní je velice adekvátní, pokud žena nekrvácí a my jsme nepodali žádné medikamenty, můžeme na porod placenty vyčkávat až hodinu. S medikamenty by poté tato doba neměla překročit 30 minut. Pokud ani po této době nedojde k odloučení, přecházíme do postupu provedení manuální lýzy. Manuální lýzu neprovádíme u placenty accrety, increty a percrety. V jejich případě jsme nuceni provést hysterektomii.

Porucha vypuzování placenty

Po každém porodu je potřeba pečlivě zkontrolovat jestli byla placenta porozena celá včetně všech porodních obalů. Pokud by zůstala část placenty v děloze, došlo by k poruše děložní retrakce a rodička by tak byla ohrožena rozsáhlým krvácením, proto je potřeba krvácení po porodu pečlivě kontrolovat a včas zasáhnout.

Poruchy děložní kontrakce, děložní hypotonie a atonie

Po porodu je rodička nejvíce ohrožena velkým krvácením z důsledku nedostatečné refrakce dělohy a nadměrného krvácení. Děložní atonie je závažný stav, který když se nezachytí včas tak může vést až k rozvoji hypovolemického šoku a k diseminované intravaskulární koagulaci. První pomoc při této situaci jemná děložní masáž, která vyvolá kontrakci nebo uchopení dělohy do dlaně a překlopení směrem ke sponě. Díky překlopení dojde ke stisknutí cév vedoucí krev k děloze a krvácení tímto manévrem zmírníme. Poté aplikujeme intravenózně v infuzi uterotonika (např. oxytocin). Samozřejmě musíme zkontrolovat úplné vyloučení placenty nejčastěji pomocí ultrazvukového vyšetření.
Pokud ani nyní krvácení neustává, musíme pátrat po dalším zdroji krvácení, kterým může být i samotná ruptura dělohy nebo poruchy koagulace.

Odkazy

Související články


Použitá literatura

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.