Nepravidelnosti III. doby porodní

From WikiSkripta

Nepravidelnosti III.doby porodní rozdělujeme do celkem tří dalších kategorií, které následují po porodu plodu. Jedná se o poruchy odlučování lůžka, poruchy vypuzování lůžka a poruchu retrakce po porodu placenty.

Poruchy mechanizmu odlučování placenty[edit | edit source]

Po porodu následuje proces, kterému se říká retrakce dělohy. Ten probíhá po celé děloze kromě místa, kde je umístěna placenta. Po určité době nastane kontrakce, která tuto placentu odloučí a placenta se vyloučí z porodních cest zcela ven. Tento mechanizmus je potřeba ničím nenarušovat, tj. žádnou masáží dělohy, tahem za pupečník apod. Medikamentózní zásah do odlučování placenty pouze zkrátíme prodlevu mezi retrakcí dělohy a kontrakcí děložní a můžeme tak snížit krevní ztrátu.

Poruchy odlučování placenty představují kontrakce, které jsou sice vydatné, ale nemohou placentu zcela odloučit. Tyto jevy nastávají po: náročné a dlouhém porodu, v důsledku děložní hypotonie nebo přítomnosti děložních myomů, atd.

Kromě těchto jevů může také nastat porucha inzerce placenty. To znamená, že placenta inzeruje v místech, kde byla decidualizace nedostatečná např. v dolním děložním segmentu. Tyto situace mohou častěji nastat po předchozích operacích na děloze. Placenta pak následně prorůstá do děložní stěny. Její prorůstání rozdělujeme podle následujících situací:

  1. Placenta adhaerens - uteroplacentární sexta vyrůstají z deciduy a jejich přetržení vázne
  2. Placenta accreta - fixační placentární klky prorůstají ke svalovině
  3. Placenta increta - fixační placentární klky prorůstají do hloubky svaloviny
  4. Placenta percreta - fixační placentární klky prorůstají celou děložní stěnou a mohou zasahovat i do přiléhajících orgánů


Vedení III. doby porodní je velice adekvátní, pokud žena nekrvácí a my jsme nepodali žádné medikamenty, můžeme na porod placenty vyčkávat až hodinu. S medikamenty by poté tato doba neměla překročit 30 minut. Pokud ani po této době nedojde k odloučení, přecházíme do postupu provedení manuální lýzy. Manuální lýzu neprovádíme u placenty accrety, increty a percrety. V jejich případě jsme nuceni provést hysterektomii.

Porucha vypuzování placenty[edit | edit source]

Po každém porodu je potřeba pečlivě zkontrolovat jestli byla placenta porozena celá včetně všech porodních obalů. Pokud by zůstala část placenty v děloze, došlo by k poruše děložní retrakce a rodička by tak byla ohrožena rozsáhlým krvácením, proto je potřeba krvácení po porodu pečlivě kontrolovat a včas zasáhnout.

Poruchy děložní kontrakce, děložní hypotonie a atonie[edit | edit source]

Po porodu je rodička nejvíce ohrožena velkým krvácením z důsledku nedostatečné refrakce dělohy a nadměrného krvácení. Děložní atonie je závažný stav, který když se nezachytí včas tak může vést až k rozvoji hypovolemického šoku a k diseminované intravaskulární koagulaci. První pomoc při této situaci jemná děložní masáž, která vyvolá kontrakci nebo uchopení dělohy do dlaně a překlopení směrem ke sponě. Díky překlopení dojde ke stisknutí cév vedoucí krev k děloze a krvácení tímto manévrem zmírníme. Poté aplikujeme intravenózně v infuzi uterotonika (např. oxytocin). Samozřejmě musíme zkontrolovat úplné vyloučení placenty nejčastěji pomocí ultrazvukového vyšetření.
Pokud ani nyní krvácení neustává, musíme pátrat po dalším zdroji krvácení, kterým může být i samotná ruptura dělohy nebo poruchy koagulace.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]


Použitá literatura[edit | edit source]

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.