Neurodegenerativní onemocnění

Z WikiSkript

Neurodegenerativní onemocnění jsou charakterizována

  • progresivním zánikem neuronů
  • reaktivním zmnožením glie
  • ukládáním proteinových depozit

Klinický projev je různorodý v závislosti na postižených strukturách.

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Základním patogenetickým mechanismem je změna sekundární struktury postiženého proteinu, kdy dochází k nárůstu podílu β-sheetu (viz též článek Příčiny patologické konformace bílkovin) – protein tak získává jiné vlastnosti (bývá odolný vůči chemickým a fyzikálním vlivům). Buňka jej nedokáže zpracovat, takže se hromadí, může působit toxicky či indukovat apoptózu. Na druhé straně dochází k nedostatku funkčního proteinu.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinická diagnóza vzniká na základě klinických, paraklinických a genetických vyšetření. Definitivní je však až diagnóza neuropatologická využívající makroskopii, mikroskopii, analýzu proteinů (imunohistochemie, western blot) a nukleových kyselin.

Alzheimerova choroba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Alzheimerova choroba.

Alzheimerova choroba je charakteristická přítomností amyloidních plak a neurofibrilárních klubek.

Amyloidní plaky jsou extracelulární depozita amyloid-β-peptidu. Patologický amyloid-β-peptid (A-β-42) vzniká z amyloidového prekurzorového proteinu (APP) štěpením γ-sektretázou. Normální produkt (A-β-40), který je kratší o dvě aminokyseliny, tvoří α-sekretáza. Patologický amyloid-β-peptid indukuje apoptózu neuronů a stimuluje glii.

Neurofibrilární klubka (tangles) jsou intracelulární agregáty hyperfosforylovaného τ-proteinu (viz Tauopatie).

Časná Alzheimerova choroba bývá familiární – asociována s genetickými mutacemi (mutace APP, složek γ-sektretázy; riziková je např. i přítomnost alely apoproteinu E ApoE4), pozdní forma mívá komplexnější etiologii.

Tauopatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tauopatie jsou vzácná onemocnění spojená s mutací τ-proteinu.

τ-protein (s tubulinem asociovaná jednotka) zpevňuje strukturu mikrotubulů. Jeho hyperfosforylovaná forma tuto úlohu neplní, nýbrž agreguje za vzniku amyloidu.

  • Progresivní supranukleární obrna (Steele-Richardson-Olszewsky)
  • Kortikobazální degenerace
  • Pickova nemoc – frontotemporální atrofie (Pickova tělíska intracelulárně)
  • Demence s argyrofilními zrny

Synukleinopatie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

α-synuklein je hojně přítomen v CNS, jeho úloha však není zcela jasná. Patologická forma vytváří Lewyho tělíska uvnitř buněk a indukuje apoptózu.

Tripletové choroby[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patologický protein je produktem mutovaného genu, v němž dochází k expanzi trinukleotidových repetic.

Onemocnění motoneuronu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jde o skupinu onemocnění postihující horní (v kůře) a dolní (v míše nebo v kmeni) motoneurony.

  • Amyotrofická laterální skleróza (ALS) – většina případů je sporadických, 5–10 % je způsobeno mutací superoxiddismutázy 1, která vytváří excesivní množství volných radikálů.

Prionová onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Priony.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

MATĚJ, Radoslav. Seminář Neurodegenerativní onemocnění. 3. LF UK 2010