Neurulace

Z WikiSkript

Neurulace je proces, začínající v třetím týdnu embryonálního vývoje, při kterém dochází k vzniku nervové trubice a neurální lišty z ektodermu.

Signalizace[upravit | editovat zdroj]

Pro zahájení procesu neurulace je zapotřebí zvýšená signalizace FGF(fibroblastového růstového faktoru) a inhibice BMP4. K snížení aktivity BMP4 dochází díky signálním molekulám Nogginu, Chordinu a Follistatinu, které jsou vylučovány chordou a prechordovým mesodermem, ty se zde tedy uplatňují jako organizátor.[1]

Průběh[upravit | editovat zdroj]

Průběh neurulace

Prve dochází k ztluštění ektodermu nad chordou a tak k vzniku neurální ploténky. Na ní dojde k vytvoření valů a mezi ně se prohlubuje směrem k chordě neurální rýha. Valy se k sobě následně přibližují a dochází k uzavírání nervové trubice, které začíná v krční části a postupuje k obou krajům neurální ploténky. Na kraniálním a kaudálním konci zůstává neurální trubice otevřená a k jejímu uzavření dochází v kraniální části přibližně 25. den vývoje a v kaudální 27. den. [1]

Po uzavření neurální trubice zůstávají mezi trubicí a ektodermem buňky tzv. neurální lišty, které migrují. Mezi deriváty neurální lišty patří[2]:

  • obličejová část hlavy vzníklá z tzv. ektomesenchymu,
  • buňky dřeně nadledvin,
  • periferní gliové buňky,
  • buňky spinálních a autonomních ganglií,
  • melanocyty.

Defekty neurální trubice[upravit | editovat zdroj]

Jsou způsobeny narušením procesu neurulace, kdy dochází k malformacím mozku, míchy, páteře či meningů. Patří mezi ně anencefalie a spina bifida.[1]

Spina bifida[upravit | editovat zdroj]

U spina bifida dochází k malformaci v kudální části neurální trubice. Jedná se o škálu poruch, z nichž některé mohou být bezproblémové, jiné mohou způsobovat paralýzu. Nejlehčí forma zvaná spina bifida occulta se projevuje malformací či otevřením jednoho či více obratlů, které je překryto kůží. Je častá a většinou asymptomatická. Další formou je spina bifida s meningokélou při níž pronikají meningy a mozkomíšní mok mimo páteř. Může být téměř asymptomatická, ale též může způsobovat paralýzu a dysfunkci močení a defekace. Při spině bifidě s meningomyelokélou dochází k odkrytí míchy a často vede ke kompletní paralýze dolu od místa poruchy.[3]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c SADLER, Thomas. Langmanova lékařská embryologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 414 s. ISBN 9788024726403.
  2. ČIHÁK, Radomír. Anatomie. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2011. 287 s. ISBN 9788024738178.
  3. Spina bifida. DynaMed [online]. [cit. 2018-11-02]. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=0&sid=fbf05ae4-4c69-4e60-b0b3-5024824c6c57%40sdc-v-sessmgr01&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=T115300&db=dmp