Nikotin

Z WikiSkript

Chemická struktura nikotinu

Nikotin je hlavní alkaloid obsažen v rostlinách tabáku. Obvykle je užíván jako droga v jeho přirozené formě (tabák). Nikotin je prudký jed, jeho letální dávky však nelze kouřením ani jinou formou konvenčního užívání dosáhnout. Navzdory své jedovatosti nezpůsobuje závažnější zdravotní problémy (ačkoliv způsobuje silnou závislost), ty způsobují především karcinogeny obsažené v tabákovém kouři. Závislost na nikotinu se označuje jako nikotinismus.

Chemie[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o pyridinový alkaloid o sumárním vzorci C10H14N2. Nikotin je za normálních podmínek kapalný a bez zápachu. Jeho využití v medicíně je minimální, pro svou jedovatost se v minulosti využíval jako insekticid.

Mechanismus působení a účinky[upravit | editovat zdroj]

  • Při kouření se vstřebává sliznicí dutiny ústní a dýchacího traktu. Snadno prochází membránami, včetně hematoencefalické.
  • Působí jako centrální gangliomimetikum, tj. stimuluje sympatická i parasympatická ganglia.
  • Váže se na nikotinové receptory (podtyp acetylcholinových receptorů).
  • Působí jako stimulant CNS. Při užití obvyklé dávky má konzument pocit lehké euforie, zvýšeného sebevědomí.
  • Nikotin také krátkodobě zlepšuje paměť a soustředění.

Užívání[upravit | editovat zdroj]

Obvykle je nikotin užíván kouřením ve formě cigaret či doutníků. V syntetické podobě je užíván při substituční léčbě (ve formě náplastí, žvýkaček, či elektronických cigaret) závislosti na tabáku. Může být také užíván nasálně jako šňupací tabák, či perorálně jako žvýkací tabák.

Akutní intoxikace[upravit | editovat zdroj]

  • Výkyvy nálad, malátnost, poruchy spánku či nespavost, pocení, tachykardie, výjimečně zvracení až neurotické projevy (depersonalizace, derealizace)
  • Většinou není život ohrožující – kouřením není možno dosáhnout letální dávky nikotinu
  • Mohou se však objevit křečekóma se zástavou dechu

Závislost[upravit | editovat zdroj]

  • Vzniká relativně pomalu.
  • Má psychickou a fyzickou složku.
  • Ze začátku převládá psychosociální závislost.
  • Při odvykání vhodná pomoc odborníka (kognitivně behaviorální psychoterapie).
  • Při odnětí abstinenční příznaky (dysforie, zvýšená chuť k jídlu, nervozita, úzkost).

Ačkoliv jsou nikotinové preparáty a tabák zcela legální a volně prodejné, způsobují silnou závislost. Pokud není konzument schopen přestat užívat tabák kouřením, je vhodné doporučit substituci ve formě nikotinových náplastí, žvýkaček, či e-cigaret. Ačkoliv se nejedná o léčbu v pravém slova smyslu, při těchto formách užívání se snižuje riziko nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Prevence je nejúčinnější způsob snižování počtu uživatelů nikotinu v populaci.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÖRNER, Klaus a Jan LORENC. Bláznit je lidské :  učebnice psychiatrie a psychoterapie. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. 353 s. s. 158. ISBN 80-7169-628-5.
  • PILAŘOVÁ, Lucie. Problematika závislosti na nikotinu. Psychiatrie pro praxi. 2003, vol. 5, s. 205-208,