Nystatin
| Nystatin | |
nystatin | |
| G01AA51 | |
 | |
| Indikace | mykotické infekce kůže a sliznic |
|---|---|
| Kontraindikace | hypersenzitivita |
| Nežádoucí účinky | méně časté; průjem, nauzea, zvracení[1] |
| Interakce | nejsu dosud známe |
| Systematický název | 6-dideoxy-β-L-mannopyranosyl)oxy]-1, 3,4,7,9,11,17,37-octahydroxy-15, 16,18-trimethyl-13-oxo-14, 39-dioxabicyclo[33.3.1]nonatriaconta-19 |
Nystatin (zkr. NYS), původním názvem fungicidin, je polyenové antimykotikum k lokálnímu užití.
Použití[upravit | editovat zdroj]
Nystatin je fungistatické až fungicidní antimykotikum, které tlumí růst kvasinek rodu Candida, Rhodotorula, Torulopsis a Trichosporon a mikromycet rodu Aspergillus. Je vhodný k léčbě povrchových kandidóz kůže a sliznic včetně sliznice střevní (při perorálním podání), kandidózy dutiny ústní a vaginální kandidózy. Při topickém ani při perorálním podání se prakticky nevstřebává do systémového oběhu; díky tomu jej lze užívat i v těhotenství. Nehodí se k léčbě endomykóz.
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Stejně jako jiná polyenová antimykotika, nystatin působí tak, že se váže na ergosterol. Ergosterol je jednou ze základních složek plasmatické membrány mikroskopických hub. Vazba antimykotika způsobí formování pórů v membráně, jimiž z buňky unikají draselné ionty. To v konečném důsledku vede ke smrti buňky. Ergosterol se nachází pouze u mikroskopických hub a protozoí, savčí buňky jej neobsahují; nystatin je proto pro člověka relativně málo toxický.
Přípravky[upravit | editovat zdroj]
Přípravky obsahující nystatin se dodávají jak ve formě HVLP, tak IPLP. HVLP přípravky u nás dostupné zahrnují masti (např. Fungicidin Léčiva od ZENTIVA) a vaginální globule (v kombinaci s jinými přípravky); v zahraničí se vyrábějí též přípravky ve formě orálních suspenzí, gelů a tablet (např. Mycostatin).
Historie[upravit | editovat zdroj]
Nystatin byl objeven bakterioložkou Elizabeth Hazenovou a chemičkou Rachel Brownovou v roce 1950, které jej izolovaly z kultur Streptomyces noursei. Původní název fungicidin byl později změněn na nystatin podle New York State Health Department Laboratory, kde se objev uskutečnil.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Drugs.com. Nystatin Side Effects [online]. [cit. 2015-11-03]. <https://www.drugs.com/sfx/nystatin-side-effects.html>.
- ↑ HAZEN, Elizabeth Lee a Rachel Fuller BROWN. Two antifungal agents produced by a soil actinomycete. Science [online]. 1950, vol. 112, no. 2911, s. 423, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14781786>. ISSN 0036-8075.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.
- SLÍVA, Jiří a Martin VOTAVA. Farmakologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-424-7.
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- SKLENÁŘ, Zbyněk a Jan HAŠEK. Nové léčivé látky v magistraliter receptuře I – Nystatin. Praktické lékárenství [online]. 2010, roč. 6, no. 1, s. 30–35, dostupné také z <http://www.praktickelekarenstvi.cz/artkey/lek-201001-0007_Nove_lecive_latky_v_magistraliter_recepture_I_8211_Nystatin.php>. ISSN 1803-5329.
- ESPINEL-INGROFF, A. History of medical mycology in the united states. Clin Microbiol Rev [online]. 1996, vol. 9, no. 2, s. 235-72, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC172892/?tool=pubmed>. ISSN 0893-8512.
