Nádory nosu a paranasálních dutin

Z WikiSkript

Nádory nosu a paranasálních dutin jsou ve formě benigní velmi časté. Maligní nádory jsou naopak poměrně vzácné (tvoří méně než 1 % všech zhoubných nádorů a cca 3 % všech nádorů hlavy a krku). Výskyt nádorů roste s věkem (maximum v 6. - 7. dekádě věku). Dvakrát více jsou postiženi muži. Z benigních nádorů je nejčastější invertovaný papilom, angiofibrom, fibrózní dysplázie a osteom. Maligní nádory jsou nejčastěji zastoupeny dlaždicobuněčným karcinomem.

Symptomatologie[upravit | editovat zdroj]

Většina nádorů často zůstává němá. Typicky nalézáme jednostranné postižení, které má nespecifické příznaky:

  • zhoršení nosní průchodnosti;
  • opakované krvácení;
  • výtok z nosu;
  • recidivující záněty paranasálních dutin.

Pokud nádor progreduje, může dojít k postižení okolních struktur: orbitální, orální, baze lební, tvářové, CNS

Benigní nádory[upravit | editovat zdroj]

Papilom[upravit | editovat zdroj]

Invertovaný papilom nosní dutiny

Jedná se o epiteliální neoplázii, která vzniká v souvislosti s infekcí HPV 6 a 11 (lidský papilomavirus typu 6 a 11). Tvoří stopkaté papilární formace, někdy mnohonásobné. Základem je fibrovaskulární stroma, které je kryto cylindrickým respiračním epitelem, nebo dlaždicově metaplastickým. Většinou se jedná o benigní nádory, mohou však recidivovat. Maligní transformace je vzácná.

Papilomy se vyskytují ve třech formách:

  1. invertovaná forma - nejčastěji se vyskytující, laterální stěna nosní dutiny, paranasální dutiny
  2. exofytická forma - nosní septum
  3. onkotická forma - laterální stěna nosní dutiny, paranasální dutiny

Juvenilní angiofibrom[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Angiofibrom nosohltanu.
Juvenilní angiofibrom

Nazývám také jako angiofibrom nosohltanu. Vyskytuje se v nasofaryngu, spíše u mladých mužů. Je charakterizován jako dobře ohraničený, polyploidně uspořádaný nádor. Ložisko je obvykle náchylné ke krvácení. Z mikroskopického hlediska je tvořen dilatovanými cévami, minimálním zánětlivým infiltrátem a četnými fibroblasty resp. fibrózním stromatem. V období puberty často regreduje, hlavně po inkompletní chirurgické excizi.

Maligní nádory[upravit | editovat zdroj]

Karcinom[upravit | editovat zdroj]

V oblasti nosní dutiny a paranasálních dutin se poměrně často mohou vyskytovat různé typy karcinomu:

  • karcinom z dlaždicového epitelu;
  • karcinom žlázový;
  • karcinom mukoepidermoidní.

Co se týče paranasálních dutin, karcinom nejčastěji vychází ze sinus maxillaris. Tyto nádory mohou růst invazivně do orbity i do lební dutiny. Rozrostlý nádor může v pokročilém stadiu deformovat obličej a dokonce se provalovat i kůží obličeje.

Olfaktorický neuroblastom[upravit | editovat zdroj]

Olfaktorický neuroblastom

Tento maligní neuroektodermální nádor (někdy nazýván jako estezioneuroblastom) většinou vzniká ve stropu dutiny nosní. Formuje se v místě kribriformní ploténky. Mikroskopicky je viditelná neuroblastová diferenciace. Vyskytuje se nejčastěji u jedinců 4.- 5. decennia.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Pro diagnostiku je důležité následující:

  • anamnéza;
  • rhinoendoskopie;
  • CT, MRI - definuje rozsah tumoru a jeho vztah k okolí;
  • angiografie - u cévnatých nádorů.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

U benigních nádorů se běžně provádí chirurgická resekce. Jestliže se jedná o maligní tumory, potom je potřeba komplexní onkologická léčba. V takovém případě se rozsah léčby plánuje dle TNM klasifikace.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor. Speciální patologie. - vydání. Galén, 2007. 430 s. ISBN 9788072624942.