Odontom

Z WikiSkript

Odontom je benigní, odontogenní nádor s vazivovým pouzdrem, který obsahuje všechny složky vyvíjejícího se zubu, které ale nejsou fyziologicky uspořádány. Ameloblasty a odontoblasty vytvářejí nepravidelnou masu.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Odontomy se dělí na komplexní a smíšené. Mezi oběma variantami dochází k plynulému přechodu.

Komplexní odontom[upravit | editovat zdroj]

  • Nepravidelná změť tvrdých a měkkých tkání (dentin, sklovina, cement, pojivo).
  • Tvrdé tkáně jsou vyzrálé.
  • Kulovitý tvar může způsobit zduření čelisti.
  • Na povrchu je vazivové pouzdro.
  • Vyskytuje se nejčastěji v oblasti premolárů a molárů.
  • K aktivnímu růstu dochází v období vývoje a zrání zubů.
  • K diagnóze dochází zpravidla v 1. a 2. deceniu.

Smíšený odontom[upravit | editovat zdroj]

  • Obsahuje vazivový obal.
  • Je složen z velkého množství malých zoubků v pojivové tkáni.
  • Někdy přítomna i kost.
  • Zoubky jsou deformovány, ale je rozpoznatelný vztah sklovina − dentin − dřeň.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

  • Odontom se vyskytuje u dětí, mladých, častěji u žen, spíše v mandibule.
  • Vyskytuje se často v místě chybění zubu, nebo také jako nadpočetný zub.

Vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

  • Omezená schopnost růstu (sám se zastavuje).
  • Nepůsobí obtíže.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Léčba je chirurgická, možnost recidivy při neúplném odstranění.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

http://old.patologie.info/vip/preparat.php?detail=547

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • LIŠKA, Karel. Orofaciální patologie. 1. vydání. 1983. 
  • WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada, 2001. s. 244. ISBN 80-7169-975-6.