Oxytocinový zátěžový test

Z WikiSkript

Oxytocinový zátěžový test je vyšetření, které provádíme do 10 dní po termínu porodu (tedy 41 + 3 dny), když žena nezačne spontánně rodit. Tento test nám ukáže, zda je fetus schopen tolerovat zátěž, kterou porod představuje a také nám dá představu o reaktivitě dělohy a vůbec o její schopnosti začít kontrahovat.

Provedení testu[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o ambulantní vyšetření na porodním sále. Neustále musíme na CTG sledovat srdeční akci plodu. Vyšetření trvá kolem jedné hodiny.

Nejprve ženě natočíme dvacetiminutový klidový CTG záznam. Potom se ženě kanylou zavádí malá dávka oxytocinu rozpuštěného v glukóze, který má za úkol vyvolat děložní stahy. Rychlost podávání infuze postupně zvyšujeme ve třech intervalech. Na závěr testu opět natočíme klidový dvacetiminutový záznam.

Výsledek testu[upravit | editovat zdroj]

Jestliže děloha reaguje tak, jak má, začne žena pociťovat děložní stahy. Lékař na základě vyšetření a zhodnocení CTG záznamu vymyslí další postup. U pozitivního výsledku může jít žena ještě domů. Při suspektním výsledku musí zůstat pod lékařským dohledem. Níže jsou uvedené možné výsledky testu:

  • pozitivní test: děložní kontrakce byly vyvolány, plod dobře reagoval, CTG fyziologické;
  • suspektní test: děložní kontrakce byly vyvolány, plod dobře nereagoval, CTG suspektní;
  • negativní test: děložní kontrakce nebyly vyvolány, CTG fyziologické.


Po absolvování tohoto testu dochází k podráždění dělohy oxytocinem. Vyvolané kontrakce často nezmizí, ale naopak se zesilují a dochází tak k vyvolání porodu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]