Oxytocin

Z WikiSkript
Změněno.png
Oxytocin
Prostrorový model oxytocinu
Prostrorový model oxytocinu
Žláza ncl. paraventricularis a ncl. supraopticus hypothalamu
Struktura 9 aminokyselin
Cílový orgán/tkáň mléčná žláza, děloha
Receptor pro oxytocin spražený s G-proteinem (OXTR)
Účinky kontrakce svaloviny dělohy, ejekce mléka při kojení, vznik vztahu k dítěti
OMIM 167050

Oxytocin je peptidový hormon vytvářený v hypotalamických jádrech (více v nucleus paraventricularis, méně v nucleus supraopticus). Jádra jsou tvořena těly magnocelulárních neuronů. Axony těchto neuronů transportují oxytocin pomocí transportního proteinu neurofyzinu I do neurohypofýzy (zadní lalok hypofýzy), odkud je hormon uvolňován do krve.

Účinky oxytocinu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hormon se významně uplatňuje při porodu a během mateřství. Počet receptorů pro oxytocin stoupá ke konci těhotenství. Na počátku porodu je uvolňování stimulováno dilatací krčku dělohy. Při kojení dochází k pulznímu uvolňování, které je odezvou na podráždění senzitivních nervových zakončení prsní žlázy.

Oxytocin

  1. Způsobuje kontrakci myoepitelových buněk vývodů mléčné žlázy. Stah těchto buněk vede do 1 min[1] k ejekci mléka.
  2. Vede ke kontrakci hladké svaloviny dělohy, což při porodu zesiluje porodní činnost, v poporodním období usnadňuje vypuzení placenty a v průběhu šestinedělí napomáhá fyziologické involuci dělohy.
  3. Je uvolňován během orgasmu. U žen vyvolává kontrakce dělohy, u muže působí kontrakci hladké svaloviny vývodných semenných cest.
  4. Podněcuje vznik příjemných pocitů a navozuje pečovatelské a ochranitelské chování u mužů i u žen (často nazýván jako hormon lásky).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. KITTNAR, Otomar a ET AL.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 511. ISBN 978-80-247-3068-4.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.