Štítná žláza

Z WikiSkript
Anatomie štítné žlázy

Štítná žláza (lat. glandula thyreoidea) je endokrinní orgán motýlovitého tvaru lokalizovaný na přední straně krku. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí hormonů trijodtyroninu a tyroxinu. Tyto hormony ovlivňují rychlost látkové výměny, spotřebu kyslíku, růst a vývoj.

Anatomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Žlázu tvoří dva laloky (lobus dexter et sinister) tvaru trojboké pyramidy spojené istmem; variabilně se v 1/4 případů vyskytuje lobus pyramidalis − kraniálně z istmu odstupující pozůstatek ductus thyroglossus.

  • Laloky: 5–8 cm délka, 2–4 cm šířka, 1,5–2,5 cm tloušťka.

Hmotnost bývá 20–60 g (větší u žen).

  • Ve velikosti i v hmotnosti štítné žlázy jsou rozdíly podle pohlaví, věku, ale i rozdíly geografické (v průměru populace se žláza zvětšuje se vzrůstající vzdáleností od moře a se stoupající nadmořskou výškou).

Povrch je hladký až lehce hrbolatý, má červenohnědou až červenofialovou barvu (v závislosti na náplni cév krví). Tvoří ho vazivové pouzdro obsahující dva listy.

  • Povrchní list: capsula externa (souvisí s vazivovým obalem krčního nervově-cévního svazku a lamina praetrachealis fasciae colli).
  • Hluboký list: capsula propria vysílá do žlázy septa, která ji dělí na lalůčky (lobuli), ty se dále skládají z váčků (folliculi) vzájemně oddělených jemným vazivem a kapilárními a lymfatickými pleteněmi.
  • Mezi oběma listy jsou cévní pleteně.

Tvar žlázy je variabilní. Dle uložení istmu může mít tvar písmene H, U, nebo A. Baze jednotlivých laloků zpravidla kaudálně zaoblené, hroty směřují kraniálně.

Poloha a syntopie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Žláza se nachází po bocích hrtanu a trachey, istmus leží před 2. až 4. tracheálním prstencem. K průdušnici je fixována pomocí ligamentum suspensorium glandulae thyroideae s. ligamentum Berry.

Syntopie jednotlivých anatomických ploch laloků[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Schéma cévního zásobení štítné žlázy

Facies medialis: přiložena k hrtanu a průdušnici, vztah k nervus laryngeus recurrens.
Facies anterolateralis: spolu s istmem zakryta infrahyoidními svaly z lamina pretrachealis fasciae colli.
Facies dorsalis: vztah ke krčnímu nervově-cévnímu svazku, zčásti jsou do ní zanořena příštítná tělíska.

Cévní zásobení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tepny přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků − ke kraniálnímu pólu arteria thyroidea superior z a. carotis externa, ke kaudálnímu pólu arteria thyroidea inferior z truncus thyreocervicalis. Obě tepny vzájemně anastomózují.

CAVE!!! Může být přítomna nekonstantní a. thyroidea ima z truncus brachocephalicus či z oblouku aorty.

Žíly se sbírají do pleteně mezi capsula externa a propria pouzdra, odtud krev odchází přes vv. thyroideae superiores et vv. thyroideae mediae do v. jugularis interna, přes vv. thyroideae inferiores (z dolního pólu) do v. brachiocephalica sinistra.

Mízní cévy jdou do subkapsulání pleteně, odtud do nodi lymphatici cervicales profundi.

Mikroskopická stavba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Histologický řez štítnou žlázou koně: 1 – folikul s koloidem, 2 – epitelové buňky folikulu, 3 – endotelové buňky kapiláry

Mikroskopicky je žláza tvořena kulovitými, uzavřenými folikuly. Stěnu folikulů tvoří jedna vrstva kubických folikulárních buněk, které se hypofunkcí žlázy mohou oplošťovat, zatímco hyperfunkce se projevuje změnou tvaru buněk ve tvar cylindrický. Folikuly jsou bohatě protkány sinusoidami. Všechny folikulární buňky nasedají na bazální membránu, jejich cytoplasma je bazofilní, bohatá na drsné endoplasmatické retikulum a sekreční granula.

Folikuly vyplňuje koloid. Je to viskózní, homogenní tekutina obsahující zejména glykoprotein tyreoglobulin, který podmiňuje pozitivní PAS reakci koloidu. Tyreoglobulin obsahuje prekurzory hlavních hormonů štítné žlázy − tyroxinu a trijodtyroninu, jejichž proces syntézy probíhá v koloidu.

Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze vyskytují i buňky parafolikulární (C buňky) produkující kalcitonin. Vývojově pocházejí parafolikulární buňky narozdíl od zbytku žlázy z neurální lišty.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osveta, 2001. 560 s. sv. 2. ISBN 80-8063-047-X.
  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.