Gastrointestinální hormony

Z WikiSkript

(přesměrováno z Substance P)

Gastrointestinální hormony jsou biologicky aktivní polypeptidy produkované žlázovými a nervovými buňkami ve sliznici gastrointestinálního traktu. Tyto hormony působí převážně parakrinně, jsou ale také vylučované do krve. [1]

Hormony gastrointestinálního traktu rozdělujeme do dvou hlavních skupin:

  • gastrinová skupina – hlavními představiteli jsou gastrin a cholecystokinin
  • sekretinová skupina – hlavními představiteli jsou sekretin, glukagon, GIP, VIP.

Gastrin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gastrin.

Gastrin stimuluje sekreci žaludeční a pankreatické šťávy, inzulinu a glukagonu, motilitu žaludku a střeva, zvyšuje tonus dolního jícnového svěrače a má trofický účinek na sliznici trávicího traktu. Sekrece gastrinu G-buňkami je stimulována vzestupem pH žaludečního obsahu, přítomností aminokyselin a peptidů v žaludku a parasympatikem. Naopak pokles pH žaludečního obsahu a hormon somatostatin mají na sekreci gastrinu tlumivý účinek.

Cholecystokinin (CCK)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cholecystokinin.

CCK vyvolává kontrakce žlučníku a relaxaci Odiho svěrače, stimuluje sekreci pankreatické šťávy bohaté na enzymy. Inhibuje vyprazdňování žaludku, má trofický účinek na pankreas, zvyšuje sekreci enterokinázy, může zvyšovat motilitu tenkého střeva a tračníku, stimuluje sekreci glukagonu, přechodně zvyšuje intracelulární koncentraci vápníku.

Sekretin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Endokrinní alimentární systém
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sekretin.

Hlavním účinkem sekretinu je stimulace pankreatické sekrece, hlavně pankreatických duktů. Zvyšuje sekreci HCO3-, vody a iontů, a tím tedy sekreci vodnaté alkalické pankreatické šťávy. Snižuje sekreci žaludeční kyseliny a může způsobit kontrakci pylorického svěrače. Tlumí pohyby tlustého střeva.

Glukagon[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Glukagon.

Vzniká v buňkách A Langerhansonových ostrůvků a pravděpodobně i v některých buňkách stěny GIT. Podnětem pro jeho sekreci je hypoglykémie.

Tlumí sekreci a motilitu žaludku a tenkého střeva, snižuje tonus dolního svěrače jícnu.

Gastrický inhibiční polypeptid (GIP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gastrický inhibiční polypeptid.

Hormon je produkován buňkami K sliznice duodena a jejuna. Sekrece je stimulována přítomností glukózy a štěpných produktů tuků a bílkovin. Jeho hlavním účinkem je stimulace sekrece inzulinu, proto se také hormon označuje jako inzulinotropní polypeptid závislý na glukóze (Glucose-dependent Insulinotroic Peptide).

Vazoaktivní intestinální peptid (VIP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vazoaktivní intestinální peptid.

Hormon je secernován v jejunu, kromě gastrointestinálního traktu působí také v CNS, dřeni nadledvin a autonomních gangliích. Jeho účinky jsou stimulace sekrece vody a elekrotrolytů ve střevě, relaxace hladké svaloviny střeva a svěračů, vazodilatace periferních krevních cév, útlum sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku a útlum pohybů žaludku. VIP je také důležitým neurotransmiterem a neuromodulátorem.

Motilin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je uvolňován enterochromafinními buňkami v žaludku, tenkém střevě a tlustém střevě, zejména během lačnění. Vyvolává kontrakce hladkého svalstva žaludku a střev, zvyšuje motilitu žaludku. Jeho koncentrace je zvýšena v době mimo trávení.

Somatostatin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Somatostatin.

Somatostatin tlumí sekreci růstového hormonu a thyrotropinu v adenohypofýze, glukagonu a inzulinu v endokrinní části pankreatu, gastrinu, sekretinu,[cholecystokininu a dalších gastrointestinálních hormonů v trávicím traktu. Dále inhibuje sekreci žaludeční a pankreatické šťávy, motilitu trávicího traktu a vstřebávání živin v tenkém střevě. Somatostatin tlumí pocit hladu a v některých částech mozku pravděpodobně funguje i jako nervový přenašeč.

Substance P[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nachází se v endokrinních a nervových buňkách trávícího ústrojí, ve dřeni nadledvin, v bazálních gangliích a v hypothalamu. Zvyšuje motilitu tenkého střeva a kontrakce hladké svaloviny. V nervovém systému obecně funguje jako modulátor a neurotransmiter spojený s vnímáním bolesti.

Pankreatický polypeptid (PP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je produkován endokrinními buňkami Langerhansových ostrůvků pankreatu. Podnětem k jeho produkci jsou proteiny, tuky a glukóza v horním úseku tenkého střeva a také vagová stimulace.

Jeho hlavní účinek je útlum žaludeční sekrece a motility. Snižuje účinnost sekretinu a CCK.

Neuropeptid Y[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Je produkován endokrinními buňkami GIT a je peptidickým mediátorem. Jeho produkce je spuštěna tukem v lumen střeva.

Tlumí exokrinní sekreci pankreatu a žaludku a tlumí také střevní a žaludeční motilitu.

Neurotenzin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vzniká ve sliznici ilea a vyskytuje se jako neurotransmiter v neuronech enterických plexů. Stimulem pro jeho sekreci jsou tuky přítomné v ileu.

'Tlumí sekreci a motilitu v žaludku a tlumí vvyprazdňování žaludku. Působí také vazokonstrikci.

Polypeptid uvolňující gastrin (GRP)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Polypeptid uvolňující gastrin (gastrin releasing peptide, GRP) se uvolňuje jako neurotransmiter v nervových zakončeních nervus vagus v žaludku. Stimuluje uvolnění gastrinu, CCK, pankreatického polypeptidu, glukagonu, GIP a somatostatinu. Zprostředkovaně přes gastrin stimuluje sekreci HCl, pankreatické šťávy, zprostředkovaně ovlivňuje i motilitu střev.

Ghrelin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ghrelin je tvořen v různých částech GIT, ale hlavním místem sekrece jsou endokrinní buňky fundu žaludku. Nejvíce je produkován v období, kdy jsou žaludek a tenké střevo prázdné (tzv. interdigestivní fáze). Váže se na ghrelinové receptory na neuronech hypotalamu a signalizuje prázdný žaludek. Dojde k aktivaci pocitu hladu a ve výsledku ke zvýšení příjmu potravy. Ghrelinové receptory se nachází i na membránách buněk jiných tkání. V adenohypofýze se nachází na buňkách tvořících růstový hormon a stimuluje jeho výdej. Prostřednictvím růstového hormonu napomáhá ghrelin anabolickým pochodům spojeným s příjmem potravy[2].

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. s. 487. ISBN 80-7262-311-7.
  2. KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
  • GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha : Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.