Choriový gonadotropin

Z WikiSkript

(přesměrováno z HCG)

Choriový gonadotropin
struktura hCG
struktura hCG
Žláza placenta - synciotiotrofoblast
Struktura glykoprotein o 237 AMK
Cílový orgán/tkáň žluté tělísko
Receptor LHCG receptory
Účinky stimulace produkci estrogenů a progesteronu
OMIM 118850

Human chorionic gonadotropin (hCG) patří spolu s lutropinem (LH), folitropinem (FSH) a tyreotropinem (TSH) ke skupině glykoproteinových hormonů. Na rozdíl od ostatních glykoproteinových hormonů, vznikajících v adenohypofýze, je hCG produkován syncytiotrofoblastem placenty v průběhu těhotenství. Stimuluje růst žlutého tělíska, které tvoří estrogeny a progesteron. Chemicky se hCG skládá ze dvou podjednotek – alfa a beta. Alfa-podjednotky všech glykoproteinů jsou identické, biologickou specifitu těchto hormonů určují beta-podjednotky.

syncytiotrofoblast, primární klky
syncytiotrofoblast, sekundární klky

Přítomnost hCG v krvi nebo moči ženy je průkazem těhotenství a napomáhá sledování jeho průběhu. Hodnota nižší než je normální hranice hCG je signálem pro mimoděložní těhotenství, mrtvý plod či hrozící potrat. Naopak zvýšené hodnoty hCG signalizují vícečetné těhotenství a umožňují včasnou diagnózu trisomie 21 – Downova syndromu (spolu se stanovením AFP a uE3). Produkce hCG v počátku těhotenství rychle roste. Maximální růst zaznamenáváme mezi 80.–90. dnem těhotenství, pak se jeho tvorba snižuje (ve 4. měsíci), a po 25. týdnu hodnota hCG již zůstává stabilní až do porodu. Jeho vylučování močí končí asi 7. den po porodu, tj. po vypuzení plodu a placenty.

Hladiny hodnoty HCG od začátku těhotenství a její vývoj[upravit | editovat zdroj]

Doba od početí Doba od poslední menstruace mIU/ml[1]
7 dní 21 dní 0–5
14 dní 28 dní 3–426
21 dní 35 dní 18–7 340
28 dní 42 dní 1 080–56 500
35–42 dní 49–56 dní 7 650–229 000
43–64 dní 57–78 dní 25 700–288 000
57–78 dní 79–100 dní 13 300–253 000
17.–24. týden Druhý trimestr 4 060–65 400
Od 25. týdne Třetí trimestr 3 640–117 000


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.
  • KOBILKOVÁ, Jitka, et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 368 s. ISBN 80-7262-315-X.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. NASEPORODNICE.CZ,. Hladina hCG v krvi - hormon signalizující počátek těhotenství [online]. [cit. 2011-02-09]. <http://www.naseporodnice.cz/hladina-hcg-v-krvi-hormon-signalizujici-pocatek-tehotenstvi.php>.