Adiponektin
| Adiponektin | |
 Struktura adiponektinu | |
| Žláza | tuková tkáň |
|---|---|
| Struktura | polypeptid o délce 244 AMK[1] |
| Cílový orgán/tkáň | většina tkání |
| Receptor | AdipoR1, AdipoR2 |
| Účinky | viz článek |
| OMIM | 605441 |
Adiponektin patří mezi hormony tukové tkáně, tzv. adipokiny, jeho syntéza probíhá v adipocytech.
Struktura a syntéza[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o polypeptid o délce 244 AMK, receptory pro adiponektin jsou AdipoR1,2, jsou exprimovány ve většině orgánů. AdipoR1 je receptor především v kosterním svalstvu, AdipoR2 nalezneme hlavně v játrech.[1] [2] Koncentrace hormonu v krvi je relativně vysoká, vyšší než např. koncentrace leptinu. Pohybuje se v rozmezí 0,5–30 μg/ml.[3]
Hladina adiponektinu negativně koreluje s podílem tukové tkáně v organismu, u obézních nalézáme nižší hladiny než u pacientů s normálními hodnotami BMI. [1] Plazmatická koncentrace roste s věkem, u žen nacházíme vyšší hodnoty než u mužů (příčinou je větší podíl tukové tkáně u žen). Signifikantně nižší hladiny jsou u diabetiků i např. u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin.[3] Koncentraci hormonu snižují glukokortikoidy, β-adrenergní agonisté a TNF-α. Zvýšenou hladinu adiponektinu pozorujeme u pacientů po adrenalektomii, dále může být vyvolána chladem, působením IGF-1, zvýšené hodnoty mohou být i u pacientů s některými typy malnutrice (např. u mentální anorexie). [4]
Plazmatický adiponektin se vyskytuje ve více formách, může tvořit trimery, hexamery i vyšší polymerní struktury. Účinky těchto izoforem jsou odlišné.[5]
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Adiponektin se podílí především na metabolismu lipidů a sacharidů. Mezi jeho účinky dále patří:
- zvýšení β-oxidace MK ve svalech, tím působí na zvýšení citlivosti tkání k inzulinu;
- útlum glukoneogeneze v játrech [1];
- zvýšení oxidace volných mastných kyselin v játrech, podpora jejich utilizace ve svalových, jaterních a tukových buňkách;
- protizánětlivý účinek (zvýšením produkce interleukinů IL-1 a IL-10) [2];
- reguluje eNOS;
- protektivní vliv na endotel;
- hypoglykemizující účinek. [3]
Díky protektivnímu vlivu na endotelové buňky působí adiponektin jako ochranný hormon v rozvoji aterosklerózy. Mechanismus účinku spočívá ve snížení produkce adhezivních molekul, zároveň zpomaluje přeměnu makrofágů v pěnové buňky. Působí inhibičně i na proliferaci a migraci hladkých svalových buněk.[1] [5]
Současné poznatky naznačují, že by adiponektin mohl být pojítkem mezi obezitou a inzulinovou rezistencí, resp. aterosklerózou. Experimentálními modely prokazují ochrannou roli adiponektinu v rozvoji inzulinové rezistence a diabetu. [2] Podávání adiponektinu v klinické praxi by tak mohlo rozšířit farmakologické možnosti prevence a léčby aterosklerózy a DM 2. typu. [3]Zatím jedinou skupinou léků, které zvyšují hladinu adiponektinu, jsou glitazony – inzulinové senzitizátory ze skupiny perorálních antidiabetik. [4]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 539. ISBN 978-80-247-3068-4.
- ↑ a b c NOVOTNÝ, D, et al. Adiponektin – parametr s protizánětlivým a protiaterogenním potenciálem. Klinická biochemie a metabolismus [online]. 2008, roč. 16, vol. 3, s. 171-177, dostupné také z <http://www.cskb.cz/res/file/KBM-pdf/2008/3-08/KBM_3-08_Novotny_171.pdf>.
- ↑ a b c d HOUSOVÁ, J, D HOUSA a M HALUZÍK. Adiponektin – nový adipocytární hormon se vztahem k obezitì a inzulinové rezistenc. Vnitřní lékařství [online]. 2005, roč. 51, vol. 2, s. 221-225, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/specialist-agreement,>.
- ↑ a b HALUZÍKOVÁ, D, T ROUBÍČEK a M HALUZÍK. Adiponektin a ateroskleróza. Vnitřní lékařství [online]. 2007, roč. 53, vol. 4, s. 359-363, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/pdf?ida=vl_07_04_07.pdf>.
- ↑ a b LAVRÍKOVÁ, Petra a Josef FONTANA. Funkce buněk a lidského těla : Multimediální skripta [online]. [cit. 2016-01-29]. <http://fblt.cz/skripta/xi-regulacni-mechanismy-1-endokrinni-regulace/8-hormony-tukove-tkane/>.
