Rezistin
From WikiSkripta
Rezistin | |
Struktura rezistinu | |
Žláza | tuková tkáň, imunokompetentní buňky |
---|---|
Struktura | polypeptid o délce 108 AMK |
Účinky | snížení příjmu potravy |
OMIM | 605565 |
Rezistin je hormon tukové tkáně, patří tedy mezi tzv. adipokiny. Byl objeven v roce 2001 v souvislosti s výzkumem inzulinové rezistence.[1]
Struktura a syntéza[edit | edit source]
Hormon je vytvářen nejen v adipocytech, ale také např. v kosterním svalstvu nebo v imunokompetentních buňkách. Jedná se o polypeptid o délce 108 AMK[1].
Funkce[edit | edit source]
Rezistin se zapojuje do hypotalamických okruhů regulace příjmu potravy.
- Mezi jeho účinky patří
- snižuje příjem potravy,
- reguluje citlivost na inzulin,
- působí jako prozánětlivý cytokin – zvyšuje uvolňování TNF-α, IL-12, zvyšuje expresi cytoadhezivních molekul.
Pravděpodobně se při zvýšené koncentraci může podílet na vzniku inzulinové resistence. Jeho zvýšená hladina pozitivně koreluje s množstvím tukové tkáně. Význam rezistinu se dává do souvislosti s rizikem aterosklerózy, podle některých výzkumů zvyšuje hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 539. ISBN 978-80-247-3068-4.
Použitá literatura[edit | edit source]
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
- LEDVINA, M, et al. Biochemie pro studující medicíny II. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 0000. 0 s. ISBN 978-80-246-1415-1.