Rezistin

From WikiSkripta

Rezistin
Struktura rezistinu
Struktura rezistinu
Žláza tuková tkáň, imunokompetentní buňky
Struktura polypeptid o délce 108 AMK
Účinky snížení příjmu potravy
OMIM 605565

Rezistin je hormon tukové tkáně, patří tedy mezi tzv. adipokiny. Byl objeven v roce 2001 v souvislosti s výzkumem inzulinové rezistence.[1]

Struktura a syntéza[edit | edit source]

Hormon je vytvářen nejen v adipocytech, ale také např. v kosterním svalstvu nebo v imunokompetentních buňkách. Jedná se o polypeptid o délce 108 AMK[1].

Funkce[edit | edit source]

Rezistin se zapojuje do hypotalamických okruhů regulace příjmu potravy.

Mezi jeho účinky patří
  • snižuje příjem potravy,
  • reguluje citlivost na inzulin,
  • působí jako prozánětlivý cytokin – zvyšuje uvolňování TNF-α, IL-12, zvyšuje expresi cytoadhezivních molekul.

Pravděpodobně se při zvýšené koncentraci může podílet na vzniku inzulinové resistence. Jeho zvýšená hladina pozitivně koreluje s množstvím tukové tkáně. Význam rezistinu se dává do souvislosti s rizikem aterosklerózy, podle některých výzkumů zvyšuje hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. a b KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 539. ISBN 978-80-247-3068-4.

Použitá literatura[edit | edit source]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • LEDVINA, M, et al. Biochemie pro studující medicíny II. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 0000. 0 s. ISBN 978-80-246-1415-1.