Androgeny (fyziologie)
Androgeny jsou mužské pohlavní hormony. Jsou odpovědné za vývoj mužského typu genitálu během prenatálního vývoje i za růst pohlavních orgánů a vývoj sekundárních pohlavních znaků během puberty.
- Testosteron
- Testosteron je základní mužský pohlavní hormon. Je odpovědný za většinu fyziologických účinků androgenů. Kromě vývoje a růstu mužských pohlavních orgánů má významný vliv na kůži, anabolický efekt, zvyšuje densitu kostní tkáně a podporuje erytropoézu. Podrobnější informace naleznete na stránce Testosteron.
- Dihydrotestosteron
- Dihydrotestosteron (DHT) je tvořen z testosteronu v některých cílových tkáních (prostata, skrotum, penis, kosti). Má vyšší androgenní účinky než testosteron, čímž dochází k zesílení signálu.
- Dehydroepiandrosteron
- Dehydroepiandrosteron (DHEA) není schopen aktivovat androgenní receptor a postrádá proto androgenní účinky. Je však významným substrátem pro tvorbu testosteronu.
Sekrece androgenů a její regulace[edit | edit source]
Většina testosteronu secernovaného do krve pochází z Leydigových buněk ve varlatech (60–95 % v závislosti na stavu organismu a použité literatuře), zbytek je vylučován kůrou nadledvin. Sekrece z obou žláz je řízena hypotalamo-hypofyzární soustavou, nicméně jednotlivé žlázy reagují na různé hormony.
- Sekrece Leydigových buněk je řízena luteinizačním hormonem hypofýzy. Hypotalamus produkuje gonadoliberin, který stimuluje hypofýzu k produkci luteinizačního hormonu a folikuly stimulujícího hormonu. Luteinizační hormon následně stimuluje Leydigovy buňky k sekreci testosteronu. Produkce gonadoliberinu z hypotalamu i luteinizačního hormonu z hypofýzy je zpětnovazebně inhibována testosteronem, ale i estrogeny.
- Sekrece kůry nadledvin je pod kontrolou jiného hypofyzárního hormonu – adrenokortikotropinu (ACTH). Hypotalamus vylučuje kortikoliberin, ten stimuluje hypofýzu k sekreci ACTH a ten stimuluje kůru nadledvin k sekreci androgenů a glukokortikoidů. Zpětná vazba je v tomto případě také odlišná. Sekrece kortikoliberinu a ACTH je inhibována přítomností glukokortikoidů v krvi, nikoli androgenů jak je tomu v případě sekrece Leydigovými buňkami.
Syntéza androgenů[edit | edit source]
Syntéza testosteronu probíhá převážně v Leydigových buňkách varlat a kůře nadledvin. Výchozí látkou pro syntézu je cholesterol (syntetická dráha od cholesterolu po testosteron je znázorněna na obrázku).
První tři reakce mohou probíhat pouze ve žlázách s vnitřní sekrecí, tedy varlatech a nadledvinách, ostatní tkáně postrádají příslušnou enzymatickou výbavu. Avšak mnohé cílové tkáně si dokáží syntetizovat androgeny z DHEA kolujícího v krvi.
Především v prostatě, testes, penisu a kostní tkáni je testosteron redukován na DHT, jeho produkt s mnohem vyšší afinitou k receptorům a tedy s mnohem vyšším účinkem.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- SHARIFI, Nima a Richard J AUCHUS. Steroid biosynthesis and prostate cancer. Steroids. 2012, roč. 77, vol. 7, s. 719-726, ISSN 0039-128X.
- SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka : 186 barevných tabulí. 6. vydání. Praha : Grada, 2004. 448 s. ISBN 978-80-247-0630-6.
- SORONEN, P, et al. Sex steroid hormone metabolism and prostate cancer. Journal of steroid biochemistry and molecular biology. 2004, roč. 92, vol. 4, s. 281-286, ISSN 0960-0760.
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.
Doporučená literatura[edit | edit source]
- SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka : 186 barevných tabulí. 6. vydání. Praha : Grada, 2004. 448 s. ISBN 978-80-247-0630-6.
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.