Ošetřovatelská péče o pacienta s vředovou chorobou gastroduodenální

Z WikiSkript

Vředová choroba gastroduodenální[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vředová choroba gastroduodena.

Vředová choroba gastroduodenální je onemocnění žaludku a dvanáctníku, charakterizované přítomností slizničního defektu. Jedná se o frekventované onemocnění, na jehož vzniku se velmi často podílí stres. Vyskytuje se v každém věku nezávisle na pohlaví, nejčastěji u jedinců nad 40 let.

Příčiny vzniku[upravit | editovat zdroj]

Vznik vředu je podmíněn nerovnováhou mezi ochrannými a agresivními faktory gastroduodenální sliznice.

  • Ochranné faktory − mucin (hlen), sliny, krevní zásobení obou orgánů, zásadité mechanismy žaludeční šťávy, prostaglandiny, hormony;
  • agresivní faktoryHelicobacter pylori, zvýšená produkce HCl (podmíněna užíváním kofeinu, koncentrovaného alkoholu a kouřením), užívání rizikových farmakologických přípravků (NSA, kortikoidy, kardiotonika, salicyláty), reflux žluče z duodena, stres aj.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Gastrický vřed
  1. Žaludeční vřed:
    • bolest v závislosti na jídle (za 10−60 min po najezení) lokalizovaná v epigastriu,
    • dyspeptické projevy − pyróza (paléní žáhy), regurgitace, zácpa, nauzea, zvracení (s následnou úlevou), nechutenství.
  2. Duodenální vřed:
    • bolest především nalačno, v noci probouzí, ustoupí po jídle a antacidech,
    • dyspeptické potíže stejné jako u žaludečního,
    • zvýšená chuť k jídlu.

Komplikace vzniknou krvácením vředu, perforací (proděravěním) sliznice a následným vytékáním HCl do dutiny břišní nebo penetrací na okolní orgány (slinivka).

Diagnostika:[upravit | editovat zdroj]

  • anamnéza (životní styl, genetické předpoklady, příznaky),
  • vyšetřovací metody (gastroskopie, RTG s kontrastem, UZ),
  • prokázání Helicobacter pylori (dechové testy − přítomnost ureázy).

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Výsledkem léčby by měla být neutralizace HCl nebo snížení její produkce a destrukce Helicobacter pylori.

  1. Úprava režimu:
    • zákaz kouření a omezení alkoholu,
    • dietní opatření (nekořeněná a netučná jídla, omezit příjem mléčných bílkovin a nápojů s kofeinem a teinem),
    • pravidelný a kvalitní spánek, přiměřená fyzická aktivita, relaxace.
  2. Farmakoterapie:
    • antacida (snižují kyselost žaludeční šťávy, tím že neutralizují HCl; hydroxid hlinitý a hydroxid hořečnatý),
    • inhibitory protonové pumpy (spolu s ATB slouží k odstranění Helicobacter pylori; omeprazol),
    • gastroprotektiva (soli bismutu),
  3. chirurgické řešení (jen u komplikací).

Ošetřovatelská péče[upravit | editovat zdroj]

Pokud nedojde ke komplikacím, léčí se pacient doma a je pouze dispenzarizován. Při zhoršení stavu je namístě hospitalizace na chirurgickém oddělení. Následná ošetřovatelská péče:

  • Zavedení PŽK − pravidelná kontrola průchodnosti a stavu okolí vpichu, převaz dle potřeby, výměna po 72 hod.
  • Sledování dyspeptických potíží
    • Zvracení − všímáme si barvy i obsahu (krev − hemateméza, hlen, nestrávená potrava), množství, zápachu; okamžitě uvědomíme lékaře! Pacienta uložíme do Fowlerovy polohy. Zajistíme emitní misku a buničinu. Žádný příjem per os do odvolání lékařem. Medikace dle ordinace. Vše zaznamenáváme do dokumentace.
    • Stolice − pozorujeme pravidelnost (předcházíme zácpě − dodržování diety a pohybového režimu), vzhled (přítomnost natrávené krve − meléna), konzistence. Vše zaznamenáváme do dokumentace.
  • Monitorace bolesti
    • Velmi důležitá komunikace s pacientem = průběžné zjišťování přítomnosti bolesti a její síly, místa a podmínek vzniku, trvání, charakteru;
    • informujeme lékaře, dodržujeme předepsané ordinace, vše zaznamenáváme do dokumentace.
  • Zajištění kvalitního spánku a odpočinku.
  • Dietní opatření
    • Pacientovi je naordinována šetřící dieta (č. 2), dohlížíme, zda je pacientem dodržována;
    • sjednáme konzultaci s nutričním terapeutem, který provede edukaci pacienta v oblasti výživy;
    • sledujeme hmotnost pacienta.
  • Pacient je většinou soběstačný, případně zajistíme dopomoc.
  • Psychika pacienta
    • Pozitivně působíme na motivaci pacienta k dodržování pokynů lékaře stran léčby − pacient chce být vyléčen;
    • vysvětlíme nutnost změny životního stylu;
    • nutnost eliminace stresu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NEJEDLÁ, Marie, Hana SVOBODOVÁ a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství III/1. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2004. 245 s. ISBN 80-7333-030-X.
  • NAVRÁTIL, Leoš, et al. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.
  • MAČÁK, Jiří a Jana MAČÁKOVÁ. Patologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 347 s. ISBN 80 247 0785 3.