Předoperační příprava pacienta
Předoperační příprava pacienta patří mezi perioperační úkony, kam spadá také pooperační péče. Druh a rozsah předoperační přípravy závisí na typu operace a její akutnosti. Podle naléhavosti výkonu rozlišujeme operace urgentní, akutní a plánované.
Při urgentní operaci není čas na rozsáhlou přípravu, proto se provádí pouze základní hygienické úkony, zajištění vitálních funkcí a základní krevní vyšetření. U akutní operace se kromě toho provádějí i biochemická a fyzikální vyšetření, například EKG, stanovení krevní skupiny a vyšetření moči.
Plánovaná operace umožňuje provést kompletní předoperační přípravu, která je rozdělena do čtyř fází:
- Celková obecná předoperační příprava vzdálená
- Celková speciální předoperační příprava vzdálená
- Obecná bezprostřední příprava k operaci
- Speciální bezprostřední příprava k operaci
Vzdálená příprava[upravit | editovat zdroj]
Pacient se na plánovanou operaci začíná připravovat již dlouho před jejím zahájením. Obecná vzdálená předoperační příprava zahrnuje několik složek.
Duševní příprava spočívá v informování pacienta o průběhu operace a o všech potřebných úkonech; tuto část zajišťuje sestra i lékař. Somatická příprava zahrnuje různé tělesné vyšetření, která nesmí být starší než týden, a kompenzaci organismu. Pacient přitom podepisuje dokumenty, jimiž operaci odsouhlasí. Důležitou součástí je také podrobné odebrání anamnézy doplněné anesteziologickým vyšetřením.
Součástí přípravy je rovněž dechová rehabilitace, při níž se nacvičují činnosti důležité pro stav po operaci, například u pacientů s ventrálními kýlami. Kardiotonická příprava se zaměřuje na optimalizaci oběhového systému. Dieta vyžaduje, aby pacient od půlnoci před operací nic nekonzumoval. Hygienická opatření zahrnují koupel a oholení pro minimalizaci rizika přenosu mikroorganismů do operační rány. Dále se provádí klyzma pro vyprázdnění tlustého střeva, odstranění laku na nehtech a zavedení permanentní cévky.
Při speciální vzdálené přípravě se oproti přípravě obecné klade důraz na vyšetření konkrétního orgánu nebo části těla a na zhodnocení jejich aktuálního stavu.
Bezprostřední příprava[upravit | editovat zdroj]
Obecná bezprostřední předoperační příprava se částečně překrývá s přípravou vzdálenou a v případě neukázněného pacienta ji může zcela nahradit. Zahrnuje dodržování diety od půlnoci před operací, zákaz kouření, vyprázdnění střev a oholení operačního pole. Zvláštní péče je věnována hygieně pupku, podpaží, třísel a někdy i nehtů. Pacientovi se odstraňuje líčení a lak na nehtech.
Součástí této fáze přípravy je také podání premedikace a případně sedativ. V den operace se již žádné léky nesmějí podávat perorálně, místo toho se využívá intravenózní nebo intramuskulární podání. Pacient je před operací zakrytý, odstraní se šperky a zubní protézy a na operační sál je přepravován svlečený na vozíku spolu s chorobopisem.
Speciální bezprostřední příprava se provádí podle typu operace. Patří sem například přísná dieta, zavedení sond, antibiotická příprava nebo důkladné vyčištění střev.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Převzato z[upravit | editovat zdroj]
- Jan Štěch: Vypracované otázky z ošetřovatelství (CC BY)
