Pakloub

Hypertrofický pakloub tibie

Pakloub (pseudoartróza) je porucha hojení zlomeniny, při níž nedochází ke srůstu kostních fragmentů ani po uplynutí dvojnásobku obvyklé doby hojení. Do té doby jde pouze o prodloužené hojení.

Lomná linie je v případě pakloubu vyplněná vazivem a obklopena vazivovým pouzdrem s obsahem tekutiny.

Dle klinického nálezu se rozlišují paklouby:

• chabé: nepevné, s velkou patologickou pohyblivostí, bez schopnosti unést zátěž;
• pevné: bez patologické hybnosti, schopný unést zatížení.

Atrofický a nekrotický pakloub

Klasifikace podle Čecha a Webera dělí paklouby na:

1. Vitální – se zachovalým prokrvením a tendencí k hojení, avšak bez nedostatečné stabilizace a imobilizace zlomeniny.
   • Hypertrofický
   • Normotrofický – většinou u nestabilních osteosyntéz.
   • Oligotrofický – často po nadměrné skeletální trakcí.
2. Avitální – charakterizované nedostatečným prokrvení, sklerotizací nebo osteoporózou koncových částí kostí.
   • Dystrofický
   • Nekrotický
   • Defektní
   • Atrofický

Nejzávažnější formou je infikovaný pakloub, který se může vyskytovat u všech výše uvedených forem a předstacvuje vysoké riziko amputaci končetiny.

Při zlomeninách bérce může dojít ke vzniku pakloubu tibie následkem předčasného zhojení fibuly, která pak působí jako rozpěrka a brání hojení kosti holenní. Obdobným mechanismem vznikají paklouby při zlomeninách radia, kdy se dříve zhojí ulna.

Odkazy

Související články

• Poruchy hojení zlomenin
  • Malunion
  • Prodloužené hojení

Zdroj

• PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 12.4.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.