Pohyby v kloubu a jeho druhy

Z WikiSkript

Kloub (Articulatio synovialis)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kloub je pohyblivé spojení dvou, případně i více kostí, které se dotýkají plochami povlečenými chrupavkou uvnitř kloubního pouzdra. Tyto plochy (facies articulares) jsou z pravidla utvořeny tak, že jedna má tvar konkávní – jamka kloubní a druhá tvar konvexní – hlavice kloubní.

Pohyby v kloubu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pohyby v kloubu dělíme na pohyb aktivní, prováděný svalovým aparátem, a pohyb pasivní, prováděný terapeutem či gravitací. Toto nám může pomoci rozlišit, zda se jedná o poruchu převážně kloubní nebo svalovou během kloubního vyšetření.

Jedním druhem pasivního pohybu je "joint play" (kloubní vůle). Vůle v kloubu je vymezena elasticitou kloubního pouzdra a tahem krátkých periartikulárních svalů. Kloubní vůli vyšetřujeme do distrakce, anterioposteriorního posunu, laterolatelárního posunu, rotačních pohybů a zaúhlení.

Klasifikace pohybů v kloubech[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro klasifikaci kloubních pohybů vycházíme z geometrického tvaru styčných ploch a jakým směrem se pohybují.

Popisujeme tři základní pohyby mezi styčnými plochami kloubu:

  • pohyb valivý
  • pohyb smykový
  • rotace
Například pohyb v kolenním kloubu obsahuje všechny tři druhy pohybu.

Dále pohyb závisí na počtu os, ve kterých se pohyb děje, a na počtu kostí, které jsou součástí kloubu.

  • pohyb okolo osy X (rovina frontální) – abdukce, addukce
  • rotační pohyb okolo osy Y (rovina sagitální) – flexe, extenze
  • pohyb okolo osy Z (rovina transverzální) – vnitřní, zevní rotace

kombinací těchto pohybů vzniká cirkumdukce

Druhy kloubů dle počtu os a tvaru styčných ploch[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klouby rozlišujeme dle os, ve kterých se pohybují, na klouby tříosé (mnohoosé), dvojosé, jednoosé či jiné.

Druhy kloubů: 1. Kulovitý 2. Elipsovitý 3. Sedlovitý 4.Válcovitý 5. Čepový

Klouby tříosé[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pohyb se děje ve všech třech osách. Příkladem takového kloubu je kloub kulovitý, kdy má jamka tvar koule. Kloub kulovitý bychom dále mohli rozdělit na kloub kulovitý volný (ramenní kloub) a kloub kulovitý omezený (kyčelní kloub), který má hlubokou jamku.

Klouby dvojoosé[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pohyb se děje podle os flexe-extenze a abdukce-addukce. Kloub elipsovitý má plochy podobné rotačnímu elipsoidu, příkladem je radiokarpální skloubení. Dalším dvouosým kloubem je kloub sedlovitý. Příkladem je karpometakarpální kloub palce.

Klouby jednoosé[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pohyb se odehrává pouze podle jedné osy flexe-extenze. Do této kategorie patří kloub válcový, který má styčné plochy ve tvaru válce. Rozlišujeme u něj další podtypy:

  • kloub šarnýrový (ginglymus)- osa pohybu kolmá na podélnou osu kosti
  • kloub kolový – osa otáčení shodná s podélnou osou kosti (radioulnární kloub)
  • kloub kladkový – válcový kloub zapadající do rýhy na druhé kosti (humeroulnární skloubení)

Jiné typy kloubů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kloub plochý – rovné styčné plochy, umožňuje klouzání všemi směry (meziobratlové ploténky).

Kloub tuhý – podobný jako kloub plochý, ale s nerovnými styčnými plochami, které omezují v pohybu (kloub křížokyčelní).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČIHÁK, R, et al. Anatomie 1. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1987. 456 s. s. 88. ISBN 08-102-87.
  • KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2010. 713 s. s. 124-126. ISBN 978-80-7262-657-1.