Pomocné protetické materiály

Pomocné protetické materiály se dělí na:

1. otiskovací hmoty;
2. modelové hmoty;
3. modelovací hmoty;
4. formovací hmoty;
5. izolační materiály;
6. brusné a leštící prostředky

Otiskovací hmoty

 Podrobnější informace naleznete na stránce Otiskovací hmoty.

Elastické

• Syntetické elastomery (polysulfidy, silikony, polyéthery).
• Hydrokoloidy (reverzibilní, ireverzibilní).

Neelastické

• Otiskovací sádra.
• Kompozitní otiskovací hmoty.
• Zinkoxideugenolové hmoty.
• Otiskovací vosky.

Modelové hmoty

 Podrobnější informace naleznete na stránce Modelové a modelovací hmoty.

• Vytvoření pozitivu dle otisku (negativu), situační model (pozitiv) přesná reprodukce stavu v ústech, na kterém stomatolog konstruuje budoucí náhradu (protézu).
• Slouží k výrobě modelů – musejí přesně reprodukovat situaci v dutině ústní, být mechanicky odolné a objemově stabilní.
• Vlastnosti modelových materiálů: objemová stálost, dokonalá reprodukce, hladkost, pevnost a tvrdost modelu (odolnost vůči otěru), rychlá příprava, krátký čas tuhnutí, kontrastní barva.

Typy modelovacích hmot

• sádrové hmoty;
• galvanoplastická měď a stříbro (anoda) – 0,5 mm;
• lehce tavitelné slitiny (Bi a Sn) – nástřik, skořepina uvnitř otisku 0,5 mm;
• formovací hmoty (viz dále) – licí modely nutné pro výrobu litých konstrukcí snímatelných protéz – (dublování), epoxidové hmoty (výzkum);
• amalgám.

Sádra

 Podrobnější informace naleznete na stránce Sádra.

• zahřátím CaSO₄ . 2H₂O (sádrovec) vzniká hemihydrát.

Dělení dle ISO

• I. typ – otiskovací sádra (dnes se prakticky nepoužívá);
• II. typ – alabastrová sádra (Beta-hemihydrát) – pro studijní a dokumentační modely;
• III. typ – kamenná sádra, tvrdá, stone (Amerika), u nás pracovní modely;
• IV. typ – supertvrdá, zvlášť tvrdá sádra (Německo), stone s vysokou tvrdostí (Amerika), u nás denzit (α-hemihydrát s mineralizátory) pro dělené modely.

Mísící poměr

voda/sádra ml/g

• I. typ: 60/100 (0,60)
• II. typ: 45–50/100 (0,45–0,50)
• III. typ: 28–30/100 (0,28–0,30)
• IV. typ: 22–24/100 (0,22–0,24)

Vždy dodržovat přesný postup daný výrobcem! Nejsou-li odměrky, nutno sádru vážit!

Tuhnutí sádry

• Dehydratace = přeměna sádry opět v sádrovec! Za současného uvolnění energie (exotermická reakce) – urychlení tuhnutí → sádrovec (zbytky sádry v kelímku!), rychlejší a delší míchání, nižší poměr voda/sádra, vyšší teplota vody, anorganické soli a kyseliny.
• Zpomalení tuhnutí – koloidy /krev, slina na otisku!/, nižší teplota vody, vyšší poměr voda/sádra, borax (tetraboritan didraselný), organické soli.
• Objemové změny při tuhnutí – expanze (při tuhnutí je korigována přísadami).
• Je zvýšena – zbytky sádry na nástrojích, dlouhým a rychlým mícháním, přidáním NaCl, přidáním vody do tuhnoucí sády, ponořením tuhnoucího modelu do vody (hydroskopická expanze).
• Je snížena síranem draselným nebo větším množstvím vody. (Vše na úkor pevnosti! Pro kvalitu, tvrdost a pevnost sádry je rozhodující mísící poměr prášku s vodou, délka tuhnutí a vlhkost modelu.)
• Pevnost sádry:

• zvyšuje se – menším podílem vody, kvalitním vyschnutím;
• snižuje se – vlhkostí, otiskovacími hmotami (hydrokoloidy,silikony a polyéthery), s vysokou teplotou při sušení (90 °C).

• Kapilární a bublinková porozita může oslabit pevnost – lze výrazně snížit mícháním ve vakuovém mísiči a použitím hydrofilizačních roztoků (Fixakryl, Interwaxit)
• Materiály: typ II – Alamo S, typ III – Mramorit, Convertin, Dental Hydrocal, typ IV – Convertin Hart, Suprastone.

Další typy modelových hmot

• Modely získané galvanoplastickám pokovením (Ag, Cu) nebo nástřikem nízkotavitelných slitin (Sn+Bi).
• Epoxidové a epiminové pryskyřice – pro lící keramiku.
• Formovací hmoty.

Modelovací hmoty

 Podrobnější informace naleznete na stránce Modelové a modelovací hmoty.

• Používáme je k vytvoření modelu budoucí náhrady nebo její části, která odpovídá požadovanému tvaru a velikosti.
• Podle modelu zhotovujeme formu, která je dále určena pro zpracování odléváním nebo lisováním.

Vosky

1. Licí: inlejové typ I (přímá modelace v dutině ústní), typ II (zpracování v laboratoři), dodávány jako vosky pro ponořovací a frézovací techniku, jako korunkové a cervikální (Cerin).
2. modelovací (růžový) – (typ I, II a III) – pro modelaci těla snímatelných náhrad, skusových šablon, voskových registrátů;
3. lepicí – (včelí vosk + kalafuna) U nás: Tenit – k fixaci a opravám prasklých náhrad;
4. otiskovací – funkční úprava okrajů individuální otiskovací lžičky.

Charakteristika

• Vosky musí být dokonale tvárné, beze zbytku spalitelné nebo dobře vyplavitelné.
• Velký koeficient roztažnosti.
• Značný sklon k deformaci v důsledku vnitřního pnutí.
• Základní složkou jsou parafiny (syntetické), polyglykoly, polyetyleny.
• Dříve – přírodní – živočišné (včelí), rostlinné (karnaubský), minerální (parafin, cerezin…), směsi uhlovodíků, esterů nasycených a nenasycených kyselin vyšších alkoholů, přísady – oleje a pryskyřice (kalafuna, kopál…).

Vlastnosti

• Koeficient tepelné roztažnosti – největší ze všech dentálních materiálů! (Velké objemové změny!)
• Tok, plasticita, při určité teplotě – plastická, deformace při zatížení.
• Deformace – uvolnění vnitřního pnutí při tepelném zpracování po sejmutí situačního modelu.

Počkat na ochlazení, na modelu nenechávat podsekřiviny! Čím vyšší teplota byla, tím větší pnutí i deformace! Proto je nutno formu zhotovit co nejdříve nejlépe ihned!

Plasty

• Používáme ve směsích s vosky nebo samostatně.
• Určeny pro vytvoření základního pláště kovové koruny, baze šablon, individuální lžíce…
• Většinou k vytvoření pracovního modelu.

Formovací hmoty

• Ke zhotovení formy pro lisování (plasty) nebo odlévání (kovy, plasty, licí keramika).
• Vytvářejí formu podle voskového modelu – metoda „ztraceného vosku“ – do formy se následně formuje hlavní materiál, ze kterého je protéza.
• Materiály:

• pro lisovací formy: sádra (směs α a β-hemihyddrátu) – Expadenta, Novocast, Kerr Crisrobalite, Investent Gloria Special.
• Pro licí formy:

1. sádrové (pro nízkotavitelné slitiny – slitiny zlata pod 1000 °C);
2. fosfátové a etylsilikátové (pro vysokotavitelné – chrom-kobaltové slitiny) hmoty – fofátové: SILIKAN (nad 5000 °C), SILIKAN UNOVERSAL, BELAVEST, FUJIVEST. Ethylsilikátové hmoty se vyznačují vysoce přesnými odlitky s kvalitní kresbou – používají se při metodě skořepinového lití.

Vlastnosti

• Mechanická odolnost − pevnost, žáruvzdornost, expanze – vyrovnává kontrakci kovu při chladnutí, přesnost – rozměrová v detailech, průlinčnost, inertnost k odlévacím materiálům.

Složení

• plnivo: ostřivo – křemen, krystobalit;
• pojivo: směs sáder nebo fosforečnany, ethylsilikát;
• přísady: ovlivnění expanze, pevnosti a kvality povrchu;
• zpracování: smíchání prášku a tekutiny v předepsaném poměru nejlépe ve vakuových míchačkách.
• Sádra + voda, fosfáry + soli SiOsub>2 (zvýšení expanze tuhnutí).

Izolační materiály

• Mají zabránit spojení nebo negativnímu ovlivnění dvou materiálů – např. dvě poloviny dvoudílné sádrové formy mezi sádrou a voskem (př. inlay korunka);
• izolace pryskyřičného zubu od sádry, izolace sádrového modelu od pryskyřice při zhotovení individuální otiskovací lžičky;
• alginátový vosk;
• silikonový vosk;
• saponáty;
• staniol, celofán;
• u nás: Isodent.

Brusné a leštící prostředky

1. Pemza (mletá láva).
2. Plavená křída (sediment jemné křídy).
3. Kysličník železitý (na Au) – pasta.
4. Kysličník chromitý (ostatní slitiny) – pasta.
5. Brousky, gumové, plstěné.
6. Kořenové nástroje.

Další pomocné materiály

• roztoky, gely, pasty, cementy – používáme je jako vazebné nebo izolační prostředky a k úpravě a leštění povrchů;
• nanášíme je ručně nebo rotačními nástroji (frézy tvrdokovové, brousky diamantové a korundové, gumové nástroje a kartáčky…);
• polymerační lampy a bosy pro vytvrzování.

Odkazy

Související články

• Protetické zubní lékařství

Doporučená literatura

• MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

• SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s. 

• KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. ISBN 80-902118-9-5.

• DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.

• HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. ISBN 80-247-0311-4.