Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)/73. Otázka

			73. Otázka
			Použití elektřiny v diagnostice
			Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Použití elektřiny v diagnostice

Elektrodiagnostika je odvětví medicíny, které využívá elektrických signálů těla ke snímání, hodnocení a diagnostice stavu nervového a svalového systému. Jinak řešeno vyšetřujeme nervosvalovou dráždivost. Lidské tělo lze měřit dvěma druhy - pasivním a aktivním měřením. V praxi se však běžně používá aktivní měření, tedy snímání jevu, kdy se některé tkáně chovají jako zdroj elektrického napětí. Záznamu z měření se říká elektrogram.

Přehled elektrodiagnostických metod

• Metody využívající aktivních elektrických vlastností
  • Elektrokardiografie (EKG) – registrace potenciálů vznikajících v důsledku činnosti myokardu
  • Elektroencefalografie (EEG) – registruje potenciály vznikající v mozku, snímá se z kůže na hlavě
  • Elektrokortikografie (ECoG) – signály se snímají přímo z povrchu obnažené mozkové kůry při mozkových operacích
  • Elektromyografie (EMG) – potenciály kosterního svalstva; buď z elektrod zavedených do svalu nebo z povrchu kůže nad příslušným svalem
  • Elektroretinografie (ERG) – snímání akčních potenciálů oční sítnice pomocí elektrod přiložených na rohovku a spánek pacienta
  • měření elektrické aktivity GIT
  • měření elektrické aktivity sfinkterů

• Metody využívajících pasivních elektrických vlastností
  • měření kožního odporu v polygrafu ("detektor lži")
  • bioimpedanční měření množství tělesného tuku
  • bioimpedanční měření hydratace
  • bioimpedanční tomografie