Průvodce:Modul IB – Biologie buňky a genetika (3. LF UK)

Z WikiSkript

Modul IB zahrnuje výuku biologie buňky, biochemie, histologie a embryologie, genetiky a imunologie. Představuje tak velkou část učiva 1. ročníku spojenou do jednoho celku. Zkouška z modulu IB je nově od ak. roku 2010/2011 písemnou zkouškou, kde je studentovi předložen obsáhlý test ze všech předmětů modulu. Výuka v modulu probíhá integrovaně, jednotlivá témata jsou probírána v samostatných předmětech z různých úhlů pohledu, aby tak studentovi vznikl o dané problematice pokud možno ucelený obrázek. Bohužel, na rozdíl od např. modulu IA se nedaří integraci začlenit také do výukových plánů a tak je stejné téma probíráno v genetice v prosinci, v molekulární biologii v únoru a v imulogii v květnu.

Předměty[upravit | editovat zdroj]

Buněčná a molekulární biologie[upravit | editovat zdroj]

Předmět ze zabývá strukturou virů, prokaryotických a eukaryotických buněk, stavnou a funkcí DNA, RNA, strukturou a funkcí stavebních jednotech buňky a mimobuněčné hmoty, buněčnou signalizací, buněčným cyklem, a konečně buněčnou transformací a apoptózou. Probíhá jak v zimním, tak v letním semestru. Na konci každého z nich je zakončen zápočtovým testem.

Hlavním zdrojem informací jsou přednášky vedené prof. RNDr. Janem Kovářem, DrSc. a jeho skripta. Na seminářích jsou probírána stejná témata jako na přednáška a mají tedy smysl hlavně jako opakování či při zameškání přednášky. V každém semestru je pak na programu i jeden blok laboratorních praktik, ve kterých si studenti vyzkouší některé základní metody molekulárněbiologické analýzy. Praktika jsou pak zakončena samostatným testem.

Pro úspěšné zvládnutí zápočtových testů by mělo stačit zvládnutí materiálů od prof. Kováře a praktik, u zkoušky mohou být vyžadovány i některé dodatečné informace sdělované na seminářích.

Ze studijních materiálů se doporučuje klasická učebnice biologie Alberts, skripta a prezentace od asistentů ústavu, obojí dostupné online.

Lékařská chemie a biochemie[upravit | editovat zdroj]

Biochemie je předmět začleněný jak do modulu IB, tak do modulu IA. Do modulu IB patří celý zimní semestr a část semestru letního. V zimě je předmět rozdělen na dvě části:

  • lékařská chemie – stručné zopakování obecné chemie ze střední školy na přednáškách, doprovázené chemickými výpočty a latinským chemickým názvoslovím na seminářích;
  • biochemie – série přednášek a seminářů o energetickém metabolismu a biochemii sacharidů, lipidů, proteinů a dusíkových sloučenin a laboratorní praktika.

K získání zápočtu je třeba splnit test z chemických výpočtů a názvosloví a dále test z biochemie.

V letním semestru předmět pokračuje výukou v následujících tématech – krev, biochemie dýchání, ledvin a GIT a základy toxikologie. Přestože systematicky se jedná o součásti modulu IA, jsou tyto znalosti částečně vyžadovány i u zkoušky z modulu IB.

Buněčná a molekulární imunologie[upravit | editovat zdroj]

Výuka imunologie probíhá pouze v druhé polovině letního semestru a sestává se z dvou přednášek a pěti praktik. Zabývá se základy imunity, imunitních reakcí a strukutou a funkcí buněk imunitního systému.

Z výukových materiálů je doporučována učebnice Bartůňkové a dále prezentace ústavu imunologie.

Obecná biologie a genetika[upravit | editovat zdroj]

Předmět obecná biologie a genetika začíná již čtyřmi praktiky v zimním semestru, pokračuje pak přednáškami a praktiky v semestru letním. V průběhu roku čekají studenty tři zápočtové testy.

Dostečným studijním materiálem by měly být prezentace z přednášek a praktik, obsahují vše důležité pro testy i zkoušku.

Struktura buněk a tkání, obecná embryologie[upravit | editovat zdroj]

Předmět struktura buněk a tkání, obecná embryologie (neboli histologie a embryologie) je vyučován jak v zimním, tak v letním semestru, ale do modulu IB patří pouze témata probíraná v zimě. Jedná se o základy histologických metod, histologii krve, pojivových tkání, nervové tkáně a základy embryologie, konkrétně první čtyři týdny vývoje.

Zkouška[upravit | editovat zdroj]

Zkouška z modulu IB se koná na konci 1. ročníku a je první velkou zkouškou v rámci studia. Všech pět předmětů je zkoušeno v souborném testu o 100 otázkách, z nichž každá má 4 tvrzení. O těchto tvrzeních rozhoduje student, zda-li jsou pravdivá a všechna tvrzení jsou samostatně hodnocená. Dalo by se tedy říci, že student zodpoví 400 otázek. Výsledek musí převyšovat jak bodovou hranici u každého z pěti předmětů, tak i celkovou bodovou hranici.

Neúspěch v jediném z předmětů znamená nutnost opakovat celou zkoušku. Stejně jako výuka je i zkouška integrovaná, otázky jsou stavěny tak, aby pokryly pokud možno všech pět předmětů. Například otázka Energetický metabolismus je tak zkoušena zároveň z pohledu biochemie, histologie, buněčné biologie atd. Je však třeba připravit se i na otázky, které jsou zaměřené výhradně jedním směrem a ostatní předměty zcela vynechávají.