Probiotika, prebiotika, synbiotika
Látky, které příznivě ovlivňují zdravotní stav lidského organismu.
Probiotika[edit | edit source]
Probiotika jsou definována jako živé mikroorganizmy, které jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Jako probiotické kultury jsou obvykle používány bakterie, které přirozeně obývají lidský trávicí trakt.
Nejpoužívanější jsou bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium. Probiotickými mikroorganizmy jsou bakterie mléčného kvašení, a to hlavně rody Lactobacillus, Streptococcus, Lactococcus a Enterococcus. Příznivé účinky probiotických bakterií zahrnují tlumení alergií, imunostimulační účinky, prevenci kolorektálního karcinomu, zmírnění zácpy a prevenci a podpůrnou terapii zánětlivých střevních onemocnění a průjmů.
Tyto kultury jsou dnes běžně přidávány do mléčných kysaných výrobků (hlavně bifidobakterie a Lactobacillus casei), sýrů (bifidobakterie, laktobacily, propionové bakterie), fermentovaných masných výrobků (různé mléčné bakterie), ale i do náplní sušenek a oplatek (Enterococcus faecium). Zdraví prospěšné bakterie zažívacího traktu patřící převážně do skupiny tzv. bakterií mléčného kvašení.
Prebiotika[edit | edit source]
Prebiotika jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst anebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny bakterií, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví. Inulin, oligofruktóza, galaktooligosacharidy a laktulóza splňují všechna kritéria prebiotika. Cílovými mikroorganizmy pro prebiotika jsou hlavně bifidobakterie.
Prebiotika mají mnoho funkcí. Jsou zdrojem balastních nestravitelných a nemetabolizovatelných látek, upravují viskozitu tráveniny, urychlují pasáž tráveniny zažívacím traktem, snižují pravděpodobnost osídlení parazity, dočasně váží složky potravy lipidy, cukry, žlučové kyseliny, kationty, toxické látky), zvyšují pocit plnosti, jsou prevencí zácpy, snižují glykemickou křivku (redukce a prevence hyperglykémie a hyperinzulinémie, tj. diabetu II. typu), podporují růst probiotik a tím pozitivně ovlivňují zdraví hostitele a mnoho dalších.
Fermentací prebiotik probiotiky v tlustém střevu dochází k produkci kyseliny octové, máselné, propionové aj. Tím se snižuje pH a potlačuje růst patogenních a hnilobných bakterií, je podpořena tvorba střevní ochranné mukózy (slizu). Podle některých studií tímto dochází ke stimulaci imunitního systému proti nádorům.
Synbiotika[edit | edit source]
Jsou kombinace probiotik a prebiotik, přičemž se očekává tzv. synergický účinek od těchto dvou složek. Příkladem synbiotické potraviny je mléčný kysaný výrobek (jogurt) obsahující bifidobakterie a oligofruktózu.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
KOKEŠOVÁ, Alena. Imunomodulační účinky probiotik v klinické praxi. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10(3), s. 2, dostupné také z <http://www.solen.cz/artkey/ped-200903-0008_Imunomodulacni_ucinky_probiotik_v_klinicke_praxi.php>.