Prostorové vidění
První a nejzásadnější podmínkou prostorového (binokulárního) vidění je funkčnost obou očí.
Binokulární vidění se odvíjí od fixovaného bodu - bodu ležícího uprostřed zorného pole, který se hlavními směrovými přímkami promítá do foveí obou očí. Obrázky tohoto bodu splývají do jednoho vjemu - jsou vidět jednoduše a ostře.
Obrázky bodů, které se promítají na korespondující místa na sítnici a jsou ve stejné vzdálenosti jako fixovaný bod se zobrazují jednoduše ale méně ostře. Jejich souboru (včetně fixovaného bodu) se říká horopter.
Body nacházející se v malé vzdálenosti před nebo za horopterem v tzv. Panumově oblasti fúze jsou vidět prostorově před nebo za fixovaným bodem. Body dále od horopteru, za Panumovou oblastí jsou vidět dvojitě.
Diplopie[upravit | editovat zdroj]
Při zavření jednoho oka můžeme u bodů ležících za horopterem pozorovat diplopii - zmizení. Podle umístění bodu rozlišujeme diplopii nezkříženou - bod se nachází ve střední čáře za fixovaným bodem, zmizí na straně zavřeného oka, a diplopii zkříženou - bod se nachází ve střední čáře před fixovaným bodem, mizí na straně opačné od otevřeného oka. Tento rozdíl je daný různou projekcí bodů a vlastnostmi zrakové dráhy. Body za horopterem se promítají nazálně od foveí, body před horopterem temporálně.
