Rizikové faktory vzniku nozokomiálních nákaz

Z WikiSkript

Nozokomiální nákaza je nákaza vzniklá při pobytu v nemocnici nebo v příčinné souvislosti s tímto pobytem. [1]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Nozokomiální nákazy.

Nozokomiální nákazy vznikají a šíří se jen za určitých podmínek. Nutná je přítomnost původce nákazy, cesty přenosy a vnímavého jedince.

Původce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Původcem může být vlastní mikroflóra pacienta – endogenní nozokomiální nákazy – nebo zdravotník čí návštěva – exogenní nozokomiální nákazy.

Exogenní nozokomiální nákazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Původce nozokomiální nákazy byl do vnitřního prostředí pacienta zavlečen zvenčí. Zdrojem může být nemocniční personál či návštěvy.
K přenosu dochází nejčastěji rukama personálu nebo kontaminovanými nástroji, zejména není-li dodržena bariérová ošetřovatelská péče. Touto bariérovou péčí se má na mysli zejména dodržování hygieny rukou, využívání ochranných pomůcek (rukavice, ústenky...) a indivividualizace těchto pomůcek.
Dalším rizikem může být podcenění jinak banálních onemocnění (faryngitidy...) jak ze strany personálu tak návštěv a přenos těchto onemocnění na vnímavého jedince.

Endogenní nozokomiální nákazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Endogenní nozokomiální nákazy jsou infekce vyvolané některou ze složek běžné mikroflóry postiženého, zavlečenou z místa svého přirozeného výskytu na jiné místo vnímavého jedince, většinou během operace nebo invazivního diagnostického či terapeutického výkonu.
Zdrojem může být i mikroflóra, která zůstává na svém přirozeném místě, ale za určitých okolností aktivuje infekční proces.

Cesta přenosu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o přenos mikroorganismů od původce k vnímavému jedinci.
Přenos může být přímý nebo nepřímý. Při přímém přenosu se vnímavý jedinec přímo setká s původcem. Pří přenosu nepřímém se původce nákazy s vnímavým jedincem nesetká přímo, jedná se o přenos právě rukama personálu, vzduchem nebo nástroji či pomůckami.

Vnímavý jedinec[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vnímavý jedinec je osoba se sníženou obranyschopností. Rizikovým faktorem pro vznik nozokomiální nákazy je již samotné základní onemocnění. Jsou to zejména pacienti se sníženou imunitní odpovědí, jako jsou pacienti nakažení virem HIV nebo pacienti s onkologickým onemocněním. Dalším rizikovým faktorem je poškození kožní či slizniční integrity (poranění kůže či narušení sliznic, dekubity...). Významně se na vzniku nozokomiálních nákaz podílejí invazivní vstupy – periferní či centrální žilní katetry, periferní močové katetry nebo invazivní vstupy do dýchacích cest. Veškeré invazivní diagnostické i léčebné zákroky jsou rizikovým faktorem. Také samotná délka hospitalizace nebo věk predisponuje ke vzniku nozokomiální nákazy.

Epidemiologické hledisko[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Z epidemiologického hledisko rozdělujeme nozokomiální infekce na specifické a nespecifické.
Nespecificképrobíhají nejen v nemocnicích, ale mohou se šířit i v jiných kolektivech dané lokality (například alimentární infekce, zejména pak salmonelové).
Specifické nákazy vznikají pouze jako důsledek diagnostických nebo terapeutických zákroků (často inokulace či implantace agens přímo do tkáně, rány, močového traktu apod.; méně často se infekce šíří kapénkami nebo alimentární cestou). U těchto nákaz nevzniká trvalá imunita. Obvykle nejsou ani přenosné (až na výjimky) na osoby kolem nemocného.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.
  • ONDROVČÍK, Petr a Miroslav VOTAVA. Vybrané kapitoly z klinické mikrobiologie. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1998. 90 s. ISBN 80-210-1805-4.
  • Nekompletní citace publikace. BURDA, Patrik a Lenka ŠOLCOVÁ. Ošetřovatelská péče :  pro obor ošetřovatel. 2. díl. 1. vydání. ISBN 978-80-247-5334-8.


Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 10. vydání. 2015. 1124 s. ISBN 978-80-7345-456-2. .