Rohovkový vřed

Z WikiSkript
Rohovkový vřed
Corneal ulcer
Ulcus corneae
Stavba rohovky
Stavba rohovky
Rizikové faktory deficience vitaminu A
Klasifikace a odkazy
MKN-10 H16.0
MeSH ID D003320
MedlinePlus 001032
Medscape 1195680


Rohovkový vřed, ulcus corneae, začíná jako defekt epitelu (eroze) na povrchu rohovky a šířením povrchové eroze hlouběji (předs. m. Bowmani) do intesticiálního prostoru stroma corneae plošně i do hloubky.

Průběh onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podaří-li se tento proces zastavit, zhojí se jizvou (lze činit pokusy o resorpci zánětu a prevenování jizvy, resp. jejímu minimalizování). Jizva, která zhoršuje průhlednost rohovky, je důsledkem zánětlivé vaskularizace. Vaskularizace zlepšuje podmínky pro defenzivní zánět (přísun krevních elementů a humorálních faktor do původně bezcévné rohovky), ale v rámci reparativní fáze zánětu dojde k jizvení a tím zhoršení průsvitnosti rohovky.

Pokud je progrese zánětu, resp. nápor destruujících nox výraznější a obranyschopnost snížená nebo zpomalená, dojde k adhezi přední plochy duhovky (iris) k okrajům vředu (snechie). Může také dojít k situaci zvané descematokele, kdy přední komora prolabuje přes Descemetovu membránu.

Šířící se vřed označujeme jak ulcus corneae serpens (plazivý) nebo ulcus corneae rodens (hlodavý). Případně podle etiologické domněnky jako akutní kolagenolytický vřed (spreadingové faktory bakterií: kolagenázy, hyaluronidázy, matrixové metaloproteinázy).

Nedojde-li ke zhojení, v tomto případě již méněcennou jizvou se ztrátou zraku, Descemetova membrána praská a vytváří se otvor v rohovce, komunikace s komorovými prostorami a dochází k otevření cesty pro infekci do prostor uvnitř oka, případně dále do CNS.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Traumatická nebo virová, resp. trauma léze vyvolaná virem (herpesvirus, adenovirus) otevírá cestu především bakteriální infekci, traumatická etiologie je zčásti konstitučně podpořena (entropium, distichiasa).

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mj. fluoresceinový test, znázorní defekty předního epitelu rohovky.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antibiotika masivně lokálně i celkově, fluorochinolony + aminoglykosidy, ACC (N acetylcystein) a EDTA (edetan dvojsodný), oba vychytávají dvojmocné kationty, kofaktory matrixových metaloproteináz, lze doplnit targesinem (argentum diacetyltannicum albuminatum, magistraliter – 2% roztok), případně vlastním sérem, deproteinovaným telecím serem (Solcoseryl) a preparáty s kyselinou hyaluronovou.

Chirurgické léčení včetně aplikace rohovkových transplantátů a transplantátů např. z amnia.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HORNOVÁ, Jara. Oční propedeutika. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 112 s. ISBN 978-80-247-2640-3.