Rohovka

Z WikiSkript

Anatomie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Schéma struktur přední části oka

Rohovka (Cornea) je přední, průhledná a více zakřivená část tunica fibrosa bulbi, odpovídá kulovému vrchlíku, který zaujímá asi 20 % povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bezcévná.

  • Limbus corneae je její zevní okraj, který přechází ve skléru.


  • Facies anterior corneaepřední plocha rohovky − má poloměr zakřivení 7,7 mm. 
  • Facies posterior corneaezadní plocha rohovky − má poloměr zakřivení 6,6 mm; vzhledem k tomu je rohovka při okrajích tlustší (1 mm) než uprostřed (0,8 mm).


  • Angulus sclerocornealis − úhel, mělký žlábek, zvětšený ještě o spojivku připojenou ke skléře na přední ploše oka, v místě sklerokorneálního přechodu kolem rohovky.
  • Sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) − kruhový žilní splav uvnitř skléry, někdy neúplný, někdy rozdělený ve více úseků.
  • Angulus iridocornealis − úhel mezi rohovkou a duhovkou, který je vyplněn vazivovou trámčinou, zvanou reticulum trabeculare a mezi jehož trámečky jsou tzv. Fontanovy prostory. [1]

Histologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Řez lidskou rohovkou

Rohovka se skládá z pěti vrstev:

  1. Přední epitel rohovky je vícevrstevný dlaždicový nerohovějící. Sestává z 5 až 6 vrstev buněk. Buňky uložené v povrchové vrstvě mají apikálně vytvořené četné mikroklky. Epitel je zevně pokryt ochrannou vrstvou asi 7 µm tlustou, která je tvořena lipidy a glykoproteiny.
  2. Bowmanova membrána je homogenní vrstva 7–12 µm tlustá. Je tvořena kolagenními vlákny, která se nepravidelně kříží a jsou zalita do kondenzované mezibuněčné hmoty. Bowmanova membrána přispívá ke stabilitě a odolnosti rohovky.
  3. Substantia propria corneae je tvořena mnoha vrstvami svazků paralelně uspořádaných kolagenních fibril, které se přibližně v pravém úhlu vzájemně kříží. Mezi jednotlivými lamelami nacházíme výrazně oploštěné fibroblasty s dlouhými výběžky, které pronikají mezi svazky fibril. Substantia propria corneae je avaskulární, nacházíme tu však poměrně často migrující lymfocyty.
  4. Descemetská membrána je 5–10 µm tlustá homogenní struktura, která má charakter bazální laminy.
  5. Zadní epitel rohovky je jednovrstevný plochý. V buňkách tohoto epitelu nacházíme organely nezbytné pro proteosyntézu. Buňky zadního epitelu rohovky se podílejí na syntéze descemetské membrány.

Buňky předního a zadního epitelu rohovky jsou schopny transportovat ionty. Substantia propria corneae je tím udržována v relativně dehydratovaném stavu. Malý obsah tekutiny spolu s pravidelným uspořádáním kolagenních fibril zajišťují průhlednost rohovky. [2]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
  2. KONRÁDOVÁ, Václava, Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3.