Rosacea

Z WikiSkript


Časté zánětlivé onemocnění středu obličeje, které začíná erytémem s teleangiektáziemi, přechází v papulopustuly a až v ohraničenou hyperplázii vaziva a mazových žláz. Postihuje osoby středního až staršího věku s největším výskytem v 40–60 letech, častěji ženy.[1]

Etiologie a patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jsou nejasné. Růžovka je způsobena vlivy genetickými, typem kůže, geneticky podmíněnou změnou vaskularizace. Roli může hrát také onemocnění trávicího traktu, hypertenze a saprofytická bakteriální flóra. Průběh zhoršují i zevní faktory, zejména překrvení obličeje, které může být způsobené horkými nápoji nebo destiláty. Zhoršení může být vyvoláno lokálními kortikosteroidy a UV zářením.

Typická lokalizace růžovky v obličeji

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nález je symetrický, typická místa postižená erytémem jsou nos, tváře, čelo a brada (vynechává kůži periorbitální a periorální). Nejmírnější forma se projevuje přechodným erytémem a postupným vznikem teleangiektázií. Nejdříve je onemocnění nenápadné, erytém je přechodný, vyprovokovaný teplými nápoji, emocemi, sluncem. Poté vzniká perzistující erytém s teleangiektáziemi. Dále vznikají papuly a papulopustuly, které se hojí bez jizev. Nález připomíná akné, ale nejsou zde přítomny komedony. Posledním stupněm jsou zánětlivé noduly a infiltráty vznikající v důsledku chronického zánětu provázené hyperplazií mazových žláz a fibrózou vedoucí k zhrubění a zesílení kůže (phyma), na nose se tento nález označuje jako rhinophyma (připomíná květák). Papulozní rozacea často vzniká po steroidech, při vitropresi prosvítá žlutavě. Komplikací mohou být překrvené spojivky, keratitis, iridocyclitis.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přítomnost typického klinického obraz a histologického nálezu.

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • chirurgická – lasery při rhynophymatu a teleangiektáziích.[1]

Prevence – fotoprotekcí a vyhýbání se zhoršujícím vlivům.

Prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nemoc má chronický průběh a dobrou prognózu.

Odkazy

Reference

  1. a b ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.
  2. a b PIZINGER, Karel. Dermatovenerologie. 1. vydání. Plzeň : Euroverlag, 2012. 0 s. ISBN 978-80-7177-985-8.

Zdroje

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.