Systémový lupus erythematodes

From WikiSkripta

(Redirected from Lupus erythematosus)

SLE (erytém)
Příznaky SLE (schema)
Lupusová nefritida

Systémový lupus erythematodes (lupus erythematosus disseminatus) je závažné autoimunitní onemocnění s výraznou prevalencí u žen. Vyznačuje se multiorgánovým postižením včetně orgánů pro život nezbytných (zvláště ledviny a mozek). Základním laboratorním znakem je excesivní nadprodukce autoprotilátek nitrobuněčných antigenů.

Etiologie[edit | edit source]

  • Multifaktoriální etiopatogeneze: predispozice při vrozeném defektu některých složek komplementu a při HLA haplotypu A1+, B8+, DR4+;
  • tkáňové poškození autoprotilátkami s účastí široké škály dílčích mechanizmů, jako např. buněčná lýza, imunodepozita, stimulace nebo inhibice receptorů, průnik do živých buněk aj.

Provokační význam v manifestaci nemoci mají zejména: oslunění, léky a estrogeny (hormonální antikoncepce). Tzv. polékový lupus může být provokován chlorpromazinem, hydralazinem, prokainamidem, izoniazidem, penicilaminem a dalšími léky. Typickým nálezem jsou hematoxilinová tělíska (glomeruly, endokard a kdekoliv jinde): obsahují DNA z rozpadlého jaderného materiálu a imunoglobulin (patrně antinukleárních autoprotilátek).

Klinický obraz[edit | edit source]

  • Celkové projevy (únavnost, myalgie, artralgie, pokles váhy a zejména vzestup teploty od subfebrilií až po intermitující horečku připomínající sepsi);
  • artritida a artralgie drobných kloubů ruky (proximální interfalangeální a metakarpofalangeální klouby), kolen a zápěstí. Na RTG zjistíme periartikulární osteoporózu bez erozí;
  • motýlovitý exantém v obličeji, který vytváří červenavou, vyvýšenou lézi (často svědivou nebo bolestivou)
  • diskoidní léze (na obličeji nebo jiné části těla vystavené oslunění): jde o načervenalé papuly a plochy s méně pigmentovaným středem;
  • fotosenzitivita se dá prokázat asi u poloviny nemocných;
  • sérozitidy – výpotek v perikardu nebo pleuritida;
  • lupusová glomerulonefritida patří k nejčastějším a nejzávažnějším orgánovým projevům nemoci. Projevuje se proteinurií nad 0,5 g/24 hod., přítomností válců v sedimentu, mikroskopickou erytrocyturií, nebo pyurií (v nepřítomnosti infekce). Při nefrotickém syndromu je proteinurie nad 5 g/24 hod. s variabilně vyjádřeným celkovým otokem.
    • Normální nález.
    • Mezangiální lupusová nefritida.
    • Fokálně proliferativní lupusová nefritida.
    • Difúzně proliferativní glomerulonefritida.
    • Membranózní glomerulonefritida.
    • Sklerozující glomerulonefritida.
  • akutní lupusová pneumonitida – horečnatý stav s kašlem a skvrnitými alveolárními infiltráty na RTG snímku plic;
  • lupusová myokarditida s výpotkem v perikardu (serózní perikarditida), tachykardií a s arytmiemi;
  • neuropsychiatrické příznaky – od depresivního ladění, bolesti hlavy migrenózního typu až po epileptiformní paroxysmy, poruchy vidění a psychotické stavy;
  • otok papily zrakového nervu a vatovitá ložiska na sítnici.
Makroskopický obraz ledviny s difúzní proliferativní lupusovou nefritidou

Laboratorní nález[edit | edit source]

  • Zvýšená sedimentace a zvýšený počet proteinů akutní fáze, mírná anémie, leukopénie s lymfocytopénií, často se zjistí mírná (vzácně výrazná) trombocytopenie (s normálním nebo zvětšeným množstvím megakaryocytů ve sternálním punktátu). Prodloužení aktivovaného parciálního tromboplastinového času (APTT) a to při současném antifosfolipidovém syndromu;
  • průkaz antinukleárních autoprotilátek (ANA) „celkově“ imunofluorescenční technikou nebo enzymoimunochemicky;
  • průkaz autoprotilátek dvouspirálové (nativní) DNA (tj. anti dsDNA resp. anti nDNA autoprotilátek).

Diagnostika[edit | edit source]

  • Průkaz 4 nebo více z 11 uvedených klasifikačních kriterií ACR podle modifikace z roku 1983:
    • motýlovitý exantém;
    • diskoidní exantém;
    • fotosenzitivita;
    • defekty (vřídky) ústní nebo nosohltanové sliznice;
    • neerosivní artritida dvou nebo více periferních kloubů;
    • serozitida,
    • porucha ledvin;
      • přetrvávající proteinurie nad 0,5 g/24 hod;
      • buněčné válce;
      • hematurie;
    • neurologické poruchy;
      • křeče (po vyloučení jiné příčiny);
      • psychóza (po vyloučení polékového nebo metabolického původu);
    • hematologické poruchy;
      • hemolytická anémie s retikulocytózou;
      • leukopénie pod 4,0 · 109/l (opakovaný průkaz);
      • lymfopénie pod 1,5 · 109/l (opakovaný průkaz);
      • trombocytopénie pod 100 · 109/l (pokud není poléková);
    • imunologické poruchy;
      • pozitivní LE buňky;
      • anti DNA autoprotilátky v séru v abnormálních hodnotách použitých testů;
      • anti Sm autoprotilátky v séru (asi 10 % nemocných);
      • průkaz aCL protilátek;
    • abnormální titr ANA imunofluorescenčním testem nebo jinou rovnocennou technikou (pokud lze vyloučit léky indukující pozitivní nález).

Terapie[edit | edit source]

  • Glukokortikoidy;
  • u aktivní formy nemoci s útrobními projevy – pulzní léčba metylprednisolonem (MP): jde o sérii 3–5 denně nebo obden podávaných intravenózních infuzí mega dávek MP, tj. zpravidla po 1 g denně. Následuje léčba methylprednisonem nebo prednisonem p.o. v dávkách, které se postupně snižují na takové denní minimum, jež je schopno udržet remisi;
  • u prognosticky nepříznivých navazuje na pulzní léčbu methylprednisonem pulzní léčba cyklofosfamidem (např. lupusová glomerulonefritida s bioptickým nálezem třídy IV) nebo p.o. terapie azathioprinem (2 mg/kg);
  • u málo aktivních nemocných bez zřejmého postižení orgánů pro život nezbytných je základem léčby glukokortikoid p.o. (např. prednison ve vstupní dávce do 40 mg s postupným snižováním) a syntetické antimalarikum hydroxychlorochin 200 mg denně;
  • nemocné varujeme před osluněním, ženy ve fertilním věku před hormonální antikoncepcí.

Lupus neonatorum[edit | edit source]

U novorozenců matek se SLE a/nebo Sjögrenovým syndromem je riziko rozvoje novorozeneckého lupusu. Jedná se autoimunitní onemocnění způsobené pasivním přechodem protilátek z matek na plod. Manifestuje se především srdečními a kožními problémy.

Nejzávažnější komplikací je porucha převodního systému srdečního, typicky kompletní AV blok, který se vyskytuje asi u 2 % žen s protilátkami anti-Ro/SSA (Sjögren syndrome type A antigen) a/nebo anti-La/SSB (Sjögren syndrome type B antigen). Může se objevit jakýkoli stupeň bloku a může být provázen abnormitami chlopní, endokardiální fibroelastózou a/nebo dilatační kardiomyopatií. U těhotných žen s anti-Ro/SSA a/nebo anti-La/SSB je vhodné opakovaná fetální echokardiografie ke včasné diagnostice srdečního bloku plodu a ev. zahájení podávání dexamethasonu, který prostupuje placentou. Srdeční blok může být zjevný již prenatálně (vzniká obvykle mezi 18. a 20. týdnem těhotenství), ale často bývá diagnostikován až při narození (jako bradykardie při poslechu po narození). V nejtěžších případech mohou děti potřebovat pacemaker, ale většina dětí je v dětství relativně asymptomatická a obtíže se objeví v adolescenci při zvýšené zátěži jako synkopa.

Kožní manifestace novorozeneckého lupusu je asi u 4-16 % dětí matek s anti-Ro a anti-La protilátkami, ale někdy i s protilátkami RNP (ribonucleoprotein). Kožní projevy jsou patrné obvykle již při narození. Typická jsou anulární erytematózní ložiska s mírným šupinatěním, která se objevují především ve vlasech, na krku či v obličeji (typicky periorbitálně), ale i na trupu a končetinách.

Vzácně se může novorozenecký lupus manifestovat problémy hepatálními (elevace aminotransferáz a/nebo konjugovaného bilirubinu, hepatosplenomegalie) nebo hematologickými (cytopenií). Hematologické poruchy (hemolytická anémie, trombocytopenie, neutropenie) se mohou objevit v prvních 2 týdnech života a mizí do 2 měsíců života. Kožní, hepatální a hematologické potíže jsou pouze přechodné a spontánně vymizí do 4-6 měsíců věku (při vymizení mateřských protilátek). Vzácně se mohou objevit také neurologické komplikace u dětí matek s anti-Ro protilátkami, jako např. hydrocefalus, proto je vhodné sonografické vyšetření mozku. Může se objevit také pneumonitida, která se manifestuje jako tachypnoe či tachykardie.

U těhotných žen se SLE je zvýšené riziko růstové restrikce plodu a předčasného porodu.

Novorozenecký lupus se může objevit i u dětí zcela asymptomatických matek, které neví o přítomnosti autoprotilátek, a prvním projevem může být bradyarytmie plodu či novorozenecký rash.[1][2]

SLE a kojení[edit | edit source]

Většina žen se SLE může kojit, nicméně některé léky mohou přestupovat do mateřského mléka. Kontraindikovaná jsou imunosupresiva (azathioprin, metotrexát, cyklofosfamid, mykofenolát) a vhodná nejsou dlouhodobě působící nesteroidní antirevmatika. Hydroxychlorochin přechází do mateřského mléka a zvyšuje riziko kernikteru. Kojení je možné při užívání krátkodobě působících nesteroidních antirevmatik, antimalarik, nízkých dávek prednisonu (tj. do 20 mg/den), warfarinu a heparinu.[2]

Souhrnné video[edit | edit source]


Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2010-05-06]. <http://www.stefajir.cz>.


Použitá literatura[edit | edit source]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1253-4.
  1. BUYON, J P. Neonatal lupus: Epidemiology, pathogenesis, clinical manifestations, and diagnosis [online]. UpToDate, ©2019. [cit. 2020-09-20]. <https://www.uptodate.com/contents/neonatal-lupus-epidemiology-pathogenesis-clinical-manifestations-and-diagnosis#H2792079554>.
  2. a b FEMIA, A N. Neonatal and Pediatric Lupus Erythematosus [online]. Medscape, ©2016. [cit. 2020-09-20]. <https://emedicine.medscape.com/article/1006582-overview>.