Kožní eflorescence

From WikiSkripta

(Redirected from Exantém)

Eflorescence neboli výkvětek je kožní projev onemocnění. Soubor eflorescencí se nazývá exantém. Pokud je exantém na sliznici, nazývá se enantém. Primární eflorescence jsou prvotním projevem onemocnění, vznikají na zdravé kůži. Sekundární eflorescence jsou druhotné projevy podmíněné dalším vývojem choroby. Mohou být výsledkem degenerativních nebo reparačních procesů či působení zevních faktorů. [1]

U eflorescencí hodnotíme:

  1. lokalizaci,
  2. velikost,
  3. tvar,
  4. barvu,
  5. povrch,
  6. ohraničení,
  7. okolí.

Primární eflorescence[edit | edit source]

Makuly a skvrna

Makula (skvrna) je malá plošná změna barvy daná hlavně změnou prokrvení, množstvím cév či pigmentu.

  • piha, vitiligo, některé lékové exantémy
Papula

Papula (pupen) je malá kožní prominence do 1 cm. Papuly nacházíme u psoriázy a lichen ruber planus. Papulou je i bradavice. U acne vulgaris se vyskytují papulopustuly − pupeny obsahující dutinu vyplněnou hnisem. Papulovezikula − pupen s dutinkou s čirým obsahem - je příznakem např. prurigo acuta.

Pomphus (kopřivkový pupen, urtica) je plošné vyvýšení kůže podmíněné edémem koria, trvá krátce a obvykle svědí. Bývá projevem kopřivky či bodnutí hmyzem (komár).

Noduly

Nodulus (uzel) je ohraničený okrouhlý útvar, který vzniká změnami koria nebo podkoží. Může být podmíněn zánětlivým procesem (např. erythema nodosum), nebo nádorem (např. lipomem).

Vezikuly a bula

Vezikula (puchýřek) je dutina vyplněná čirou tekutinou. Existuje několik typů vezikul:

Bulla je vezikula s více než 1 cm v průměru, vzniká např. u Lyellova syndromu či bulózní formy impetiga.

Pustula (neštovička) je dutina vyplněná hnisem. Vzniká buď primárně u psoriasis pustulosa, nebo sekundárně zakalením obsahu vezikuly (např. u impetigo vulgaris). [1]

Sekundární eflorescence[edit | edit source]

Ulcus, fissura a eroze

Eroze (oděrka) je povrchový defekt kůže zasahující epidermis a nepřesahující bazální membránu. VZnikne např. stržením krytu puchýře.

Exkoriace vzniká mechanickým škrabáním (při pruritu), zasahuje až do papilární vrstvy koria.

Ragáda (trhlina) je štěrbinovité porušení kontinuity kůže, vzniká prasknutím epidermis. Pokud jde prasklina pod epidermis, krvácí a nazývá se fissura.

  • při porušené pružnosti kůže (edém, infiltrát, hyperkeratóza...), v místech mechanického namáhání

Ulcus (vřed) je hluboký defekt kůže, zasahuje až do koria nebo hlouběji. Popisujeme jeho velikost a tvar, spodinu (čistá, povleklá, jemná, hrbolatá), okraje (ploché, navalité) a jeho okolí.

Squama (šupina) je tenká destička odlupující se rohové vrstvy epidermis. Může být:

  • pityriaziformní − šupinky podobné otrubám (u pityriasis versicolor);
  • lamelózní − plátkovitá (u chronického ekzému);
  • exfoliativní − cárovitá (po spále).

Crusta (strup) vzniká zaschnutím tkáňového moku (žlutá barva), hnisu (žlutozelená barva) či krve (barva hnědá až černá). Pokud je strup prostoupen exsudátem, nazývá se crustosquama. Terasovitě navrstvená crusta se označuje jako rupia.[zdroj?]

Eschara (příškvar) vzniká odumřením kůže, odumřelá tkáň může být ohraničena demarkačním zánětem, po odloučení po sobě zanechá vřed, hojí se jizvou. Příčinou bývá ischemie (poleptání, popálení, atd.).

Afta je eflorescence vyskytující se jenom v dutině ústní, je to eroze krytá fibrinem a ohraničená zarudlým lemem.

Další kožní změny[edit | edit source]

Výsledné stavy[edit | edit source]

Atrofie je charakterizována ztenčením kůže. Vyskytuje se ve stáří nebo např. u acrodermatitis chronica atroficans.

Cicatrix (jizva) vzniká přeměnou granulační tkáně ve vazivo. V místě jizvy chybí kožní adnexa a elastická vlákna. Jizva může být atrofická (mírně vkleslá kvůli nedostatečné náhradě vaziva) nebo hypertrofická (vyklenující se nad povrch kůže) až keloidní (přesahující okraje jizvy).

Plošné změny[edit | edit source]

Lichenifikace je zhrubění kůže a prohloubení kožních rýh.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Lichenifikace.


Ložisko je ohraničená plocha změněného kožního povrchu, může vzniknout splýváním eflorescencí.

Oedema (edém, otok) je difúzní zduření kůže podmíněné nahromaděním intersticiální tekutiny.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Otok.


Indurace je zatuhnutí kůže podmíněné zmnožením vaziva (např. u sklerodermie). Zbytnělá může být kůže i v případě infiltrace (např. zánětlivý infiltrát).

Vzhled pomerančové kůry má kůže při prostoupení koria nahromaděnou látkou (např. mukopolysacharidy u myxedému) či buňkami (u karcinomu prsu).

Vegetací nazýváme měkké bradavičnaté proliferace na kožním povrchu.

Tuber (hrbol) je plošné vyklenutí nad okolní kůži větších rozměrů (nad 1 cm), např. u furunklu, spinaliomu nebo lipomu.

Madidatio (mokvání) je prýštění tkáňového moku např. u akutního ekzému.

Erythema (erytém) je plošné červené zabarvení kůže. Může se vyskytovat u akutního zánětu (např. erysipel).


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]


Použitá literatura[edit | edit source]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. ISBN 978-80-7262-898-8.
  • JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie pro stomatology. 1. vydání. Praha : Professional Publishing, 2001. ISBN 80-86419-07-X.

Reference[edit | edit source]

  1. a b ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. ISBN 978-80-7262-898-8.