Impetigo
From WikiSkripta
Impetigo | |
Impetigo | |
Impetigo na předloktí | |
Původce | Streptococcus pyogenes, Staphylococcus aureus |
---|---|
Přenos | kontaktem |
Klinický obraz | lokální zarudnutí kůže, vezikuly, později pustuly, medově žluté krusty, svědění v místě léze |
Diagnostika | klinický obraz, mikroskopický nebo kultivační průkaz |
Infekčnost | vysoká |
Léčba | celková ATB (Streptococcus pyogenes – penicilin, Staphylococcus aureus či nejistá etiologie – cefalosporiny 1. generace, linkosamidy |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | L01 |
MeSH ID | D007169 |
MedlinePlus | 000860 |
Medscape | 965254 |
Impetigo je nakažlivá kožní infekce postihující povrchové vrstvy kůže (vrstvy pod stratum corneum v epidermis). Je relativně častá, postihuje děti i dospělé, rychle se šíří především v dětských kolektivech.
Etiologie a patogeneze[edit | edit source]
Impetigo je bakteriální onemocnění, způsobené buď bakterií Streptococcus pyogenes nebo Staphylococcus aureus. Podle původce rozlišujeme tři formy:
- Makulovezikulózní – streptokoková;
- Bulózní – stafylokoková – buly vznikají štěpením epidermis stafylokokovými exotoxiny – exfoliatiny (A a B);
- Smíšená – infekce streptokokem a stafylokokem. Je nejčastější.
Klinický obraz[edit | edit source]
- Makulovezikulózní forma začíná červenými makulami, které se postupně mění v puchýřky. Zpočátku serózní obsah se zkalí a vzniká pustula. Pustuly mohou připomínat akné. Pustuly praskají a ze zaschlého sekretu se vytvářejí medově žluté krusty.
- Bulózní forma je charakteristická velkými puchýři, které rychle praskají a zůstávají po nich červená mokvající ložiska. Impetigo se může vyskytnout kdekoliv na těle, ale nejčastější lokalizací je obličej.
Diagnóza[edit | edit source]
Diagnóza je stanovena podle charakteristického klinického obrazu. V nejasných případech je provedeno bakteriologické vyšetření.
- Diferenciální diagnóza
Terapie[edit | edit source]
- Aplikace antiseptických roztoků či mastí (mupirocin, acidum fusidicum, bacitracin);
- Jemné odstraňování krust pomocí keratolytických mastí nanesených na gázu (Saloxyl unguentum s obsahem kyseliny salicylové);
- Hygienická opatření bránící přenosu (vlastní ručníky, ložní prádlo atd.);
- Ošetřovat všechny léze najednou;
- Minimalizovat tření oděvem či obvazem (snadná infekce oděrek);
- Celková terapie při neúspěchu místní léčby či při rozsáhlých projevech (celková terapie antibiotiky);
- Při průkazu streptokoků skupiny A také celková léčba antibiotiky jako prevence glomerulonefritidy a po měsíci vyšetření moči.
Komplikace[edit | edit source]
Jisté riziko komplikací existuje, ale nejsou příliš časté.
Prognóza onemocnění je dobrá.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. s. 88-89. ISBN 978-80-7262-371-6.