Impetigo

From WikiSkripta

Impetigo
Impetigo
Impetigo na předloktí
Impetigo na předloktí
Původce Streptococcus pyogenes, Staphylococcus aureus
Přenos kontaktem
Klinický obraz lokální zarudnutí kůže, vezikuly, později pustuly, medově žluté krusty, svědění v místě léze
Diagnostika klinický obraz, mikroskopický nebo kultivační průkaz
Infekčnost vysoká
Léčba celková ATB (Streptococcus pyogenes – penicilin, Staphylococcus aureus či nejistá etiologie – cefalosporiny 1. generace, linkosamidy
Klasifikace a odkazy
MKN L01
MeSH ID D007169
MedlinePlus 000860
Medscape 965254

Impetigo je nakažlivá kožní infekce postihující povrchové vrstvy kůže (vrstvy pod stratum corneum v epidermis). Je relativně častá, postihuje děti i dospělé, rychle se šíří především v dětských kolektivech.

Etiologie a patogeneze[edit | edit source]

Impetigo je bakteriální onemocnění, způsobené buď bakterií Streptococcus pyogenes nebo Staphylococcus aureus. Podle původce rozlišujeme tři formy:

  • Makulovezikulózní – streptokoková;
  • Bulózní – stafylokoková – buly vznikají štěpením epidermis stafylokokovými exotoxiny – exfoliatiny (A a B);
  • Smíšená – infekce streptokokem a stafylokokem. Je nejčastější.

Klinický obraz[edit | edit source]

Kožní léze při impetigu
  • Makulovezikulózní forma začíná červenými makulami, které se postupně mění v puchýřky. Zpočátku serózní obsah se zkalí a vzniká pustula. Pustuly mohou připomínat akné. Pustuly praskají a ze zaschlého sekretu se vytvářejí medově žluté krusty.
  • Bulózní forma je charakteristická velkými puchýři, které rychle praskají a zůstávají po nich červená mokvající ložiska. Impetigo se může vyskytnout kdekoliv na těle, ale nejčastější lokalizací je obličej.

Diagnóza[edit | edit source]

Diagnóza je stanovena podle charakteristického klinického obrazu. V nejasných případech je provedeno bakteriologické vyšetření.

Diferenciální diagnóza

Terapie[edit | edit source]

  • Aplikace antiseptických roztoků či mastí (mupirocin, acidum fusidicum, bacitracin);
  • Jemné odstraňování krust pomocí keratolytických mastí nanesených na gázu (Saloxyl unguentum s obsahem kyseliny salicylové);
  • Hygienická opatření bránící přenosu (vlastní ručníky, ložní prádlo atd.);
  • Ošetřovat všechny léze najednou;
  • Minimalizovat tření oděvem či obvazem (snadná infekce oděrek);
  • Celková terapie při neúspěchu místní léčby či při rozsáhlých projevech (celková terapie antibiotiky);
  • Při průkazu streptokoků skupiny A také celková léčba antibiotiky jako prevence glomerulonefritidy a po měsíci vyšetření moči.

Komplikace[edit | edit source]

Jisté riziko komplikací existuje, ale nejsou příliš časté.

Prognóza onemocnění je dobrá.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. s. 88-89. ISBN 978-80-7262-371-6.